svāńga-viśeṣābhāsa-rūpe prakṛti-sparśana
jīva-rūpa 'bīja' tāte kailā samarpaṇa
sva-aṅga-viśeṣa-ābhāsa-rūpe — v podobĕ určitého stínu svého vlastního tĕla; prakṛti-sparśana — Pán pohlédne na hmotnou přírodu; jīva-rūpa — mající podobu nepatrných živých bytostí, které jsou nedílnými částmi; bīja — semeno; tāte — do této hmotné přírody; kailā samarpaṇa — napustil.
Pán Krsna v Bhagavad-gitĕ (15.7) říká:
mamaivamso jiva-loke
jiva-bhutah sanatanah
manah-sasthanindriyani
prakrti-sthani karsati
„Živé bytosti v tomto podmínĕném svĕtĕ jsou Mé vĕčné dílčí části. Jelikož žijí podmínĕným životem, svádĕjí tĕžký boj se šesti smysly, mezi nĕž patří i mysl.“
Slovo prakrti-sparsana je v Caitanya-caritamrtĕ vysvĕtleno v souvislosti se způsobem, jak živé bytosti přicházejí do styku s netečnou hmotou. Maha-Visnu upře svůj pohled: sa aiksata lokan nu srja iti. (Aitareya Upanisad 1.1.1) V podmínĕném stavu oplodňujeme v rámci tĕlesného pojetí, totiž pohlavním stykem, ale Nejvyšší Pán k oplodnĕní pohlavní styk nepotřebuje, neboť dokáže oplodnit pouhým svým pohledem. To je vysvĕtleno také v Brahma-samhitĕ (5.32):
aṅgani yasya sakalendriya-vrttimanti
pasyanti panti kalayanti ciram jaganti
ananda-cinmaya-sad-ujjvala-vigrahasya
govindam adi-purusam tam aham bhajami
Govinda může oplodnit pouhým pohledem. Jeho oči mohou jinými slovy jednat jako genitálie. K početí dĕtí genitálie nepotřebuje. Krsna může ve skutečnosti počít jakoukoliv živou bytost jakoukoliv částí svého tĕla.
V tomto verši je vysvĕtleno slovo svaṅga-visesabhasa-rupe, naznačující způsob, jakým Pán v hmotném svĕtĕ počne živé bytosti. On je Pán Siva. V Brahma-samhitĕ je řečeno, že Pán Siva, který je další podobou Maha-Visnua, je jako jogurt. Jogurt není nic jiného než mléko, a přesto to mléko není. Pán Siva je považován za otce tohoto vesmíru a hmotná příroda za matku. Otec a matka jsou tedy známí jako Pán Siva a bohynĕ Durga. Genitálie Pána Sivy a pochva bohynĕ Durgy jsou dohromady uctívány jako siva-liṅga. To je původ hmotného stvoření. Pán Siva se svým postavením nachází mezi živou bytostí a Nejvyšším Pánem. Jinými slovy, Pán Siva není ani Nejvyšší Osobnost Božství, ani živá bytost. Je podobou, skrze kterou Nejvyšší Pán počne v tomto hmotném svĕtĕ živé bytosti. Podobnĕ jako jogurt vzniká smíšením mléka a jogurtové kultury, podoba Pána Sivy se expanduje, když je Nejvyšší Osobnost Božství ve styku s hmotnou přírodou. Oplodnĕní hmotné přírody otcem, Pánem Sivou, je úžasné, protože je najednou počato nespočetné množství živých bytostí. Bhago jivah sa vijñeyah sa canantyaya kalpate (Svetasvatara Upanisad 5.9). Tyto živé bytosti jsou velmi malé:
kesagra-sata-bhagasya
satamsa-sadrsatmakah
jivah suksma-svarupo 'yam
saṅkhyatito hi cit-kanah
„Pokud rozdĕlíme koneček vlasu na sto částí a potom jednu z nich na dalších sto, bude mít tato nepatrná část velikost jedné z nesčetných živých bytostí, jež jsou všechny cit-kana neboli částečky ducha, ne hmoty.“
Nesčetné brahmandy neboli vesmíry vycházejí z pórů Pánova tĕla a nesčetné množství živých bytostí vychází také z pórů na Pánovĕ transcendentálním tĕle. To je proces hmotného stvoření. Bez živých bytostí nemá tato hmotná příroda žádnou cenu. Jak živé bytosti, tak hmotná příroda emanují z pórů transcendentálního tĕla Maha-Visnua. Jsou to různé energie. Pán Krsna vysvĕtluje hmotnou přírodu v Bhagavad-gitĕ (7.4) takto:
bhumir apo 'nalo vayuh
kham mano buddhir eva ca
ahaṅkara itiyam me
bhinna prakrtir astadha
„Zemĕ, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego – všech tĕchto osm prvků dohromady tvoří Mé oddĕlené hmotné energie.“ Hmotné prvky také vycházejí z tĕla Nejvyšší Osobnosti Božství, ale je to jiný druh energie než živé bytosti. Živé bytosti sice také vycházejí z Pánova tĕla, jsou však označeny jako vyšší energie:
apareyam itas tv anyam
prakrtim viddhi me param
jiva-bhutam maha-baho
yayedam dharyate jagat
„Ó Arjuno, válečníku mocných paží, vedle této nižší přírody však existuje ještĕ Moje jiná, vyšší energie, která zahrnuje živé bytosti, jež vykořisťují zdroje této hmotné, nižší přírody.“ (Gita 7.5) Nižší, hmotná energie, nemůže jednat bez vyšší energie. Všechny tyto vĕci jsou zcela jasnĕ vysvĕtleny ve Védách. Materialistická teorie, že se život vyvíjí z hmoty, je nesprávná. Život i hmota pocházejí z nejvyšší živé bytosti, a proto je Krsna, nejvyšší živá bytost, jakožto zdroj obou ve Vedanta-sutře (1.1.2) popsán jako janmady asya yatah neboli původní zdroj všeho: sarva-karana-karanam. To je blíže vysvĕtleno v následujícím verši.