V Indii je dodnes třída profesionálních žebravých mnichů, kteří se velice podobají cikánům na Západĕ. Vyznají se trochu v magii a mystice a žebrají ode dveří ke dveřím, a to buď s prosíkem, nebo výhrůžkami. Jsou nĕkdy nazýváni yogi a nĕkdy kanaphata yogi. Slovo kanaphata označuje toho, kdo si propíchl ucho, aby mohl nosit náušnici ze slonoviny. Maharaja Prataparudra byl z toho, že nemůže vidĕt Sri Caitanyu Mahaprabhua, tak zkroušený, že se rozhodl stát se takovým yogim. Obyčejní lidé si myslí, že yogi musí mít v uchu slonovinovou náušnici, ale to není znak skutečného yogiho. Maharaja Prataparudra si také myslel, že pokud se chce človĕk stát žebravým yogim, musí mít takovou náušnici.