kāhāń bahirmukha tārkika-śiṣyagaṇa-sańge

kāhāń ei sańga-sudhā-samudra-tarańge

kāhāṅ — zatímco; bahir-mukha — neoddaní; tārkika — logiky; śiṣya-gaṇa — studenti; saṅge — s; kāhāṅ — nyní; ei — tato; saṅga — společnost; sudhā — nektaru; samudra — oceánu; taraṅge — ve vlnách.


Text

„Dříve jsem se sdružoval s neoddanými studenty logiky, ale nyní se nořím do vln oceánu nektaru společnosti oddaných.“

Purport

Srila Bhaktisiddhanta Sarasvati Thakura vysvĕtluje, že slovo bahirmukha označuje človĕka, který je velice zaneprázdnĕný vychutnáváním hmotného požitku. Takový človĕk se neustále staví do role toho, kdo si má užívat vnĕjší energie Nejvyšší Osobnosti Božství. Neoddaný je přitahován vnĕjším bohatstvím, a tak neustále zapomíná na svůj důvĕrný vztah s Krsnou. Myšlenka, že by si mĕl být vĕdom Krsny, se mu nezamlouvá. To ve Srimad-Bhagavatamu (7.5.30–31) vysvĕtluje Prahlada Maharaja:

matir na krsne paratah svato va
mitho 'bhipadyeta grha-vratanam
adanta-gobhir visatam tamisram
punah punas carvita-carvananam

na te viduh svartha-gatim hi visnum
durasaya ye bahir-anta-maninah
andha yathandhair upaniyamanas
te 'pisa-tantryam uru-damni baddhah

Materialisté příliš připoutaní k hmotnému tĕlu, hmotnému svĕtu a hmotnému požitku nedokáží ovládat své hmotné smysly a jsou unášeni do tĕch nejtemnĕjších končin hmotné existence. Takoví lidé si nezačnou být vĕdomi Krsny vlastním ani společným úsilím. Nechápou, že cílem života lidské bytosti je porozumĕt Nejvyšší Osobnosti Božství, Visnuovi. Lidský život je určen zvláštĕ k tomu, a každý proto musí odložit sklon ke smyslovému požitku a podstoupit všemožná odříkání. Materialisté zůstávají vždy slepí, protože je vedou slepí darebáci. Materialista si myslí, že může jednat, jak se mu zlíbí. Neví, že ho přísnĕ ovládají neoblomné přírodní zákony, a neví ani to, že musí přecházet z jednoho tĕla do druhého a trvale hnít v hmotné existenci. Takoví darebáci a hlupáci jsou svedeni modlitbami svých hloupých vůdců o uspokojování smyslů a nechápou, co vĕdomí Krsny znamená. Hmotný svĕt se nachází vnĕ svĕta duchovního a pošetilý materialista není schopen odhadnout ani rozsah tohoto hmotného svĕta. Co potom může vĕdĕt o duchovním nebi? Materialisté pouze vĕří svým nedokonalým smyslům a pokyny zjevených písem nepřijímají. Podle védské civilizace se má človĕk dívat očima autority zjevených písem. Sastra-caksuh: na vše je třeba nahlížet prostřednictvím védské literatury. Potom lze rozlišit duchovní svĕt od hmotného. Ty, kdo tyto pokyny neberou na vĕdomí, nelze o existenci duchovního svĕta přesvĕdčit. Jelikož tito materialisté zapomnĕli na svoji duchovní totožnost, je pro nĕ tento svĕt vším, a proto se jim říká bahirmukha.