Védy jsou rozdĕleny do tří oddĕlení: karma-kanda, jñana-kanda a upasana-kanda, jež pojednávají o ploduchtivém jednání, empirické filosofické spekulaci a uctívání. Ve Védách je doporučeno uctívání různých polobohů a také Pána Visnua. V tomto citátu z Padma Purany Pán Siva odpovídá na otázku bohynĕ Durgy. Stejný verš je také v Laghu-bhagavatamrtĕ (2.4) Srily Rupy Gosvamiho. Slova visnor aradhanam poukazují na uctívání Pána Visnua neboli Krsny. Nejvyšší formou uctívání je uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství, Sri Krsnu. Dalším závĕrem je, že ten, kdo uctívá Pána Visnua, prokazuje ještĕ lepší službu, pokud uctívá oddaného Pána Krsny. Oddaní jsou různých druhů – v santa-rase, dasya-rase, sakhya-rase, vatsalya-rase a madhurya-rase. I když jsou všechny tyto rasy na transcendentální úrovni, madhurya-rasa je tou nejvyšší transcendentální náladou. Přirozený závĕr tedy je, že uctívání oddaných, kteří Pánu slouží v madhurya-rase, je nejvznešenĕjší duchovní činností. Sri Caitanya Mahaprabhu a Jeho následovníci uctívají Pána Krsnu hlavnĕ v madhurya-rase. Jiní vaisnavští acaryové doporučovali uctívání nanejvýš do úrovnĕ vatsalya-rasy. Srila Rupa Gosvami proto ve své Vidagdha-madhavĕ (1.2) popisuje učení Sri Caitanyi Mahaprabhua jako nejvyšší:

anarpita-carim cirat karunayavatirnah kalau
samarpayitum unnatojjvala-rasam sva-bhakti-sriyam

Sri Caitanya Mahaprabhu se v tomto vĕku Kali zjevil proto, aby představil naprostou výjimečnost madhurya-rasy, dar, který nikdy předtím žádný acarya ani inkarnace neudĕlili. Sri Caitanya Mahaprabhu je proto přijímán jako nejvelkodušnĕjší inkarnace ze všech. Jedinĕ On rozdával lásku ke Krsnovi s tím, že zároveň projevoval výjimečnou vznešenost lásky ke Krsnovi v milostné rase.