Toto je příklad opĕtování citů mezi pánem a služebníkem. Služebník si myslí, že je velice nečistý, a tak by se ho pán nemĕl dotýkat, ale pán si myslí, že se sdružováním s tolika nečistými živými bytostmi znečistil, a proto se musí dotknout čistého oddaného, jako je Haridasa Thakura, aby se očistil. Skutečností však je, že jak pán, tak služebník jsou již očištĕní, protože ani jeden z nich není ve styku s nečistotami hmotné existence. Jsou již kvalitativnĕ totožní, protože jsou oba nejčistší. Je zde však rozdíl v kvantitĕ, protože pán je neomezený, zatímco služebník je omezený. Služebník je proto vždy svému pánu podřízený a tento vztah je vĕčný a nenarušitelný. Jakmile služebník pociťuje touhu stát se pánem, klesá do mayi. Pod vliv mayi tedy živá bytost padá kvůli zneužití své svobodné vůle.

Mayavadští filosofové se snaží vysvĕtlit rovnost mezi pánem a služebníkem z hlediska kvantity, ale nejsou schopni vysvĕtlit, proč se služebník stává obĕtí mayi, když si je s pánem roven. Pokouší se vysvĕtlit, že když služebník, živá bytost, unikne ze spárů mayi, okamžitĕ se znovu stává takzvaným pánem. Takové vysvĕtlení je však neuspokojivé. Pán je neomezený, a tak se nemůže stát obĕtí mayi, protože v takovém případĕ by byla Jeho neomezenost narušená. Mayavadské vysvĕtlení tudíž není správné. Skutečností zůstává, že pán je vždy pánem a je neomezený, kdežto služebník je omezený, a proto mu nĕkdy maya kříží plány. Maya je také pánova energie a je také neomezená; omezený služebník nebo omezená živá bytost jsou tedy nuceni zůstat podřízeni pánu nebo pánovĕ energii mayi. Když je človĕk osvobozen od vlivu mayi, může se stát opĕt čistým služebníkem, kvalitativnĕ totožným s Pánem. Vztah mezi pánem a služebníkem trvá díky tomu, že jeden z nich je neomezený a druhý omezený.