tvat-sākṣāt-karaṇāhlāda-
viśuddhābdhi-sthitasya me
sukhāni goṣpadāyante
brāhmāṇy api jagad-guro
tvat — Tebe; sākṣāt — potkání; karaṇa — takový čin; āhlāda — blaženost; viśuddha — duchovnĕ očištĕný; abdhi — oceán; sthitasya — umístĕný; me — mnou; sukhāni — štĕstí; goṣpadāyante — jamka vytvořená kopýtkem telete; brāhmāṇi — blaženost z pochopení neosobního Brahmanu; api — také; jagat- -guro — ó vládce vesmíru.
„,Můj drahý Pane, ó vládce vesmíru, od té doby, kdy jsem Tĕ spatřil, moje transcendentální blaženost nabyla velikosti oceánu. Obklopen tímto oceánem nyní přicházím na to, že veškeré ostatní takzvané štĕstí je jako voda obsažená v otisku kopýtka telete.̀“
Transcendentální blaženost zakoušená v čisté oddané službĕ je jako oceán, kdežto hmotné štĕstí, nebo dokonce i štĕstí z realizace neosobního Brahmanu je jako voda, která se vejde do otisku kopýtka telete. Tento verš je z Hari-bhakti-sudhodayi (14.36).
