punaḥ punaḥ piyāiyā haya mahāmatta

nāce, kānde, hāse, gāya, yaiche mada-matta

punaáž„ punaáž„ — znovu a znovu; piyāiyā — nutĂ­cĂ­ pĂ­t; haya — stĂĄvĂĄ se; mahā- -matta — vysoce extatickĂœ; nāce — tančí; kānde — pláče; hāse — smĕje se; gāya — zpĂ­vĂĄ; yaiche — jako kdyĆŸ; mada-matta — je opilĂœ.


Text

SamotnĂ­ členovĂ© Sri Pañca-tattvy znovu a znovu tančili, čímĆŸ usnadƈovali pitĂ­ nektarovĂ© lĂĄsky k Bohu. Tančili, plakali, smĂĄli se a zpĂ­vali jako ĆĄĂ­lenĂ­, a tak rozdĂĄvali lĂĄsku k Bohu.

Purport

LidĂ© obvykle nechĂĄpou skutečnĂœ vĂœznam zpĂ­vĂĄnĂ­ a tančenĂ­. Sri Srinivasa Ācarya popisuje Gosvami slovy: krsnotkirtana-gana-nartana-parau – toto zpĂ­vĂĄnĂ­ a tancovĂĄnĂ­ nepƙedvĂĄdĕl jen PĂĄn Sri Caitanya Mahaprabhu se svĂœmi společnĂ­ky, ale i ĆĄest Gosvamich v nĂĄsledujĂ­cĂ­ generaci. SoučasnĂ© hnutĂ­ pro vĕdomĂ­ Krsny se drĆŸĂ­ stejnĂ©ho principu, a proto na zĂĄkladĕ pouhĂ©ho zpĂ­vĂĄnĂ­ a tančenĂ­ zĂ­skĂĄvĂĄme pƙíznivĂœ ohlas po celĂ©m svĕtĕ. Tento tanec a zpĕv vĆĄak netvoƙí součást tohoto hmotnĂ©ho svĕta. Jsou to skutečnĕ transcendentĂĄlnĂ­ činnosti, protoĆŸe čím vĂ­ce človĕk tančí a zpĂ­vĂĄ, tĂ­m vĂ­ce mĆŻĆŸe vychutnĂĄvat nektar transcendentĂĄlnĂ­ lĂĄsky k Bohu.