Srila Bhaktisiddhanta Sarasvati Thakura v této souvislosti vysvĕtluje: „Mayavadští sannyasi mají za to, že Saṅkaracaryův komentář zvaný Sariraka-bhasya osvĕtluje skutečný význam Vedanta-sutry. Jinými slovy přijímají význam vyjádřený v Saṅkaracaryových vysvĕtlivkách k Vedanta- sutře, které jsou založené na monismu, a tak vysvĕtlují Vedanta-sutru, Upanisady a veškerá védská písma svým vlastním neosobním způsobem.“ Velký mayavadský sannyasi Sadananda Yogindra napsal knihu jménem Vedanta- sara, v níž píše: vedanto nama upanisat-pramanam. tad-upakarini sariraka- sutradini ca. Podle Sadanandy Yogindry jsou Vedanta-sutra a Upanisady, jak je představuje Sri Saṅkaracarya v Sariraka-bhasyi, jediným zdrojem védských důkazů. Ve skutečnosti však slovo vedanta znamená podstata védského poznání a není pravda, že neexistuje nic víc než Saṅkaracaryova Sariraka-bhasya. Existují také jiné komentáře k Vedantĕ, napsané vaisnavskými acaryi, kteří nenásledují Sri Saṅkaracaryu ani nepřijímají vymyšlený komentář jeho školy. Jejich komentáře jsou založeny na filosofii dvojnosti. Monističtí filosofové, jako je Saṅkaracarya a jeho následovníci, se snaží dokázat, že Bůh a živá bytost jsou jedno, a místo aby uctívali Nejvyšší Osobnost Božství, vydávají za Boha sebe. Chtĕjí, aby druzí uctívali jako Boha je. Tyto osoby nepřijímají filosofie vaisnavských acaryů, známé jako suddhadvaita (očištĕný monismus), suddha-dvaita (očištĕný dualismus), visistadvaita (vymezený monismus), dvaitadvaita (monismus a dualismus) a acintya- bhedabheda (nepochopitelná jednota a rozdílnost). Mayavadi tyto filosofie nediskutují, protože jsou pevnĕ přesvĕdčeni o své vlastní filosofii výlučného monismu kevaladvaita. Protože tuto filosofickou soustavu přijímají jako čisté pochopení Vedanta-sutry, vĕří, že Krsna má tĕlo stvořené z hmotných prvků a že činnosti v rámci láskyplné služby Krsnovi jsou jen sentiment. Jsou známí jako mayavadi, neboť podle nich má Krsna tĕlo z mayi a láskyplná služba Pánu vykonávaná oddanými je také maya. Považují oddanou službu za určitou formu plodonosných činností (karma-kanda). Podle nich se bhakti skládá z mentální spekulace a nĕkdy meditace. To je rozdíl mezi mayavadskou a vaisnavskou filosofií.