kvāhaḿ tamo-mahad-ahaḿ-kha-carāgni-vār-bhū-

saḿveṣṭitāṇḍa-ghaṭa-sapta-vitasti-kāyaḥ

kvedṛg-vidhāvigaṇitāṇḍa-parāṇu-caryā-

vātādhva-roma-vivarasya ca te mahitvam

kva — kde; aham — já; tamaḥ — hmotná příroda; mahat — souhrn hmotné energie; aham — falešné ego; kha — éter; cara — vzduch; agni — oheň; vāḥ — voda; bhū — zemĕ; saṁveṣṭita — obklopený; aṇḍa-ghaṭa — vesmír, který připomíná nádobu; sapta-vitasti — sedm vitasti; kāyaḥ — tĕlo; kva — kde; īdṛk — takové; vidha — jako; avigaṇita — neomezené; aṇḍa — vesmíry; para-aṇu- -caryā — pohybující se jako atomický prach; vāta-adhva — průduchy; roma — chlupů na tĕle; vivarasya — otvorů; ca — také; te — Tvoje; mahitvam — vznešenost.


Text

„Kde jsem já, nepatrné stvoření o velikosti sedmi délek vlastní ruky? Jsem uzavřen ve vesmíru, skládajícím se z hmotné přírody, souhrnu hmotné energie, falešného ega, éteru, vzduchu, ohnĕ, vody a zemĕ. Jaká je však Tvoje sláva? Neomezené vesmíry prostupují póry Tvého tĕla, jako když částečky prachu prostupují okenní sítí.“

Purport

Pán Brahma se poté, co ukradl všechna Krsnova telátka a pasáčky, vrátil a vidĕl, jak si klidnĕ s Krsnou hrají dál. Přiznal svou porážku a přednesl tuto modlitbu (Bhag. 10.14.11). Ani tak vznešená podmínĕná duše, jako je Brahma, který řídí dĕní v celém vesmíru, se nemůže srovnávat s Nejvyšším Pánem, Osobností Božství, protože On může stvořit nesčetné vesmíry jednoduše duchovními paprsky vycházejícími z pórů Jeho tĕla. Materialističtí vĕdci by si mĕli z Brahmových výroků o naší nepatrnosti ve srovnání s Bohem vzít ponaučení. Z tĕchto Brahmových modliteb se mají hodnĕ co učit ti, kdo neprávem zpyšnĕli nabytou mocí.