Za nejúplnĕjší ze čtyř druhů láskyplné služby, jimiž jsou dasya, sakhya, vatsalya a madhurya, je považována madhurya. Tento milostný vztah je dále rozdĕlen na druhy svakiya a parakiya. Svakiya je vztah, kdy Krsna hraje roli řádného manžela, a parakiya je vztah, kdy je Krsna milencem. Odborníci na tuto oblast dospĕli k závĕru, že transcendentální extáze nálady parakiya je díky vĕtšímu nadšení lepší. Toto stádium milostné lásky nacházíme u tĕch, kdo se s vroucí láskou odevzdali Pánu, i když dobře vĕdĕli, že této nedovolené lásce k milenci se ve společnosti nedostává morálního schválení. Riziko, jež se s tímto druhem lásky k Bohu pojí, ji nadřazuje vztahům, kde toto riziko není přítomno. Takové riziko je však právoplatné pouze v transcendentálním svĕtĕ. V hmotném svĕtĕ milostná láska k Bohu na úrovních svakiya a parakiya neexistuje, a parakiya se neprojevuje ani nikde na Vaikuntĕ kromĕ části Goloky Vrndavanu známé jako Vradža.

Nĕkteří oddaní mají za to, že si Krsna vĕčnĕ užívá na Goloce Vrndavanu, ale že jenom nĕkdy přichází na úroveň Vradži, aby si užíval parakiya-rasy. Šest Gosvamich z Vrindávanu však vysvĕtlilo, že Krsnovy vradžské zábavy jsou stejnĕ vĕčné jako Jeho ostatní zábavy na Goloce Vrndavanu. Vradža je důvĕrná část Goloky Vrndavanu. Podobné vradžské zábavy, které Krsna projevil na povrchu této planety, jsou vĕčnĕ projevené ve Vradži na Goloce Vrndavanu, kde je vĕčnĕ přítomná i parakiya-rasa.

Srila Krsnadasa Kaviraja Gosvami ve třetí kapitole tohoto díla jednoznačnĕ uznal skutečnost, že Krsna se v tomto hmotném svĕtĕ zjevuje na konci vĕku Dvapara dvacáté osmé catur-yugy Vaivasvaty Manua a přináší s sebou svůj Vradžadhám, vĕčné sídlo svých nejvznešenĕjších zábav. Pán se zjevuje působením svojí vnitřní energie a také veškerý svůj doprovod přivádí bez jakékoliv vnĕjší pomoci. Caitanya-caritamrta dále uvádí, že rozpoložení parakiya existuje pouze v této transcendentální oblasti a nikde jinde. I když je tato nejvyšší forma extáze přítomna pouze v nejdůvĕrnĕjší části duchovního svĕta, bezpříčinnou milostí Pána můžeme do této neviditelné Vradži nahlédnout.

Nejdokonalejším zosobnĕním transcendentální nálady, jíž vychutnávají gopi z Vradži, je Srimati Radharani, která představuje zralé pojetí této transcendentální nálady milostné lásky. Její pocity nechápe dokonce ani samotný Pán. Intenzita Její láskyplné služby je tou nejvyšší podobou extáze. Ve vychutnávání Pánových vlastností v tomto nejvyšším transcendentálním rozpoložení nemůže Srimati Radharani nikdo překonat. Proto samotný Pán chtĕl v podobĕ Pána Sri Gauraṅgy zaujmout Její postavení. Poté si vychutnával nejvyšší úroveň parakiya-rasy tak, jak je projevena v transcendentálním sídle Vradži.