Mnoho realizovaných duší, jako například Raghunatha dasa Gosvami a král Kulasekhara, důraznĕ doporučovalo, abychom tuto spontánní lásku k Bohu rozvinuli i za cenu toho, že porušíme veškerá tradiční pravidla morálky a zbožnosti. Srila Raghunatha dasa Gosvami, jeden ze šesti Gosvamich z Vrindávanu, ve svých modlitbách zvaných Manah-siksa napsal, že bychom mĕli jednoduše uctívat Radhu a Krsnu s plnou pozorností. Na dharmam nadharmam sruti-gana-niruktam kila kuru – nemĕli bychom se příliš zajímat o provádĕní védských obřadů či pouhé následování usmĕrňujících pravidel.

Také král Kulasekhara napsal ve své knize Mukunda-mala-stotra (5):

nastha dharme na vasu-nicaye naiva kamopabhoge
yad bhavyam tad bhavatu bhagavan purva-karmanurupam
etat prarthyam mama bahu-matam janma-janmantare 'pi
tvat-padambho-ruha-yuga-gata niscala bhaktir astu

„Nepřitahuje mĕ provádĕní náboženských obřadů ani držba nĕjakého svĕtského království. Smyslové požitky mĕ nezajímají; nechť přicházejí a odcházejí v souladu s mými předešlými činy. Mojí jedinou touhou je s neochvĕjnou oddaností sloužit lotosovým nohám Pána, i kdybych se zde mĕl dále rodit život za životem.“