ye yathā māḿ prapadyante
tāḿs tathaiva bhajāmy aham
mama vartmānuvartante
manuṣyāḥ pārtha sarvaśaḥ
ye — ti, kdo; yathā — jak; mām — Mnĕ; prapadyante — odevzdávají se; tān — je; tathā — tak; eva — jistĕ; bhajāmi — odmĕním; aham — Já; mama — Moji; vartma — cestu; anuvartante — následují; manuṣyāḥ — lidé; pārtha — ó synu Pṛthy; sarvaśaḥ — ve všech ohledech.
„Odmĕňuji svoje oddané podle toho, jak se Mi odevzdávají. Všichni ve všech ohledech kráčejí Mou cestou, ó synu Prthy.“
Krsna nebyl vůči gopim nikdy nevdĕčný, protože jak prohlašuje před Arjunou v tomto verši v Bhagavad-gitĕ (4.11), ke svým oddaným se vztahuje úmĕrnĕ transcendentální láskyplné službĕ, kterou Mu prokazují. Každý sice následuje cestu, která vede k Nĕmu, ale na této cestĕ jsou různé stupnĕ, takže každý Pána realizuje jinak, v závislosti na tom, jak je pokročilý. Na této jedné cestĕ existují různé úrovnĕ pokroku ke konečnému cíli, takže míra realizace tohoto cíle neboli absolutní Osobnosti Božství se také různí. Gopi dosáhly nejvyšší úrovnĕ, a Pán Caitanya potvrdil, že neexistuje vznešenĕjší způsob uctívání Boha, než ten, který následovaly.
