V páté kapitole, čtyřicátém šestém verši Brahma-samhity je řečeno, že visnu-tattva neboli princip Absolutní Osobnosti Božství je jako lampa, protože expanze se ve všech ohledech vyrovnají svému původu. Hořící lampa může zažehnout nespočetnĕ mnoho dalších, a přestože ostatní lampy v ničem nezaostávají, musí být lampa, od které byly zapáleny, považována za původní. Nejvyšší Osobnost Božství se také expanduje v úplných podobách visnu-tattvy a je považována za jejich zdroj, i když jsou stejnĕ mocné. Tento příklad také vysvĕtluje zjevení kvalitativních inkarnací, jako je Pán Siva a Pán Brahma. Srila Jiva Gosvami říká: sambhos tu tamo-'dhisthanatvad kajjalamaya-suksma-dipa-sikha-sthaniyasya na tatha samyam – „Tato sambhu-tattva neboli princip Pána Sivy je jako začouzená lampa, protože se stará o kvalitu nevĕdomosti. Záře z takové lampy je nepatrná. Proto se moc Pána Sivy nemůže rovnat moci principu Visnua.“