nārāyaṇas tvaḿ na hi sarva-dehinām
ātmāsy adhīśākhila-loka-sākṣī
nārāyaṇo 'ńgaḿ nara-bhū-jalāyanāt
tac cāpi satyaḿ na tavaiva māyā
nārāyaṇaḥ — Pán Nārāyaṇa; tvam — Ty; na — ne; hi — jistĕ; sarva — všech; dehinām — vtĕlených bytostí; ātmā — Nadduše; asi — Ty jsi; adhīśa — ó Pane; akhila-loka — všech svĕtů; sākṣī — svĕdek; nārāyaṇaḥ — známý jako Nārāyaṇa; aṅgam — úplná část; nara — z Nary; bhū — pocházející; jala — ve vodĕ; ayanāt — jelikož má místo spočinutí; tat — toto; ca — a; api — jistĕ; satyam — nejvyšší pravda; na — ne; tava — Tvoje; eva — vůbec; māyā — klamná energie.
„Ó Pane pánů, dohlížíš na celé stvoření. Co více, jsi pro všechny tím nejdražším životem. Nejsi tedy snad mým otcem Narayanem? Jméno Narayana označuje toho, kdo sídlí na vodĕ, která má svůj původ v Narovi (Garbhodakasayi Visnuovi), a tento Narayana je Tvoje úplná část. Všechny Tvé úplné části jsou transcendentální, absolutní a nejsou výtvory mayi.“
Tento výrok známý ze Srimad-Bhagavatamu (10.14.14) pronesl Pán Brahma ve svých modlitbách k Pánu Krsnovi poté, co ho Pán porazil projevením svých mystických sil. Brahma chtĕl Pána Krsnu vyzkoušet, aby se přesvĕdčil, zda se skutečnĕ jedná o Nejvyšší Osobnost Božství, která se oddává zábavám pasáčka krav. Brahma ukradl z pastvin všechny ostatní chlapce a jejich telátka, ale když se vrátil, všichni chlapci i s telátky byli stále na svém místĕ, protože Pán Krsna je znovu stvořil. Poté, co Brahma vidĕl tuto mystickou sílu Pána Krsny, přiznal porážku a přednesl Pánu modlitby, ve kterých Jej oslovuje jako toho, kdo vlastní a vidí vše ve stvoření, a jako Nadduši, jež sídlí v srdci každé živé bytosti a je všem drahá. Tento Pán Krsna je Narayana, otec Brahmy, protože Brahmu stvořil Garbhodakasayi Visnu, úplná část Pána Krsny, ze svého vlastního tĕla, když ulehl do oceánu Garbha. Maha-Visnu v Příčinném oceánu a Ksirodakasayi Visnu, Nadduše v srdcích všech bytostí, jsou také transcendentálními expanzemi Nejvyšší Pravdy.
