na sādhayati māḿ yogo
na sāńkhyaḿ dharma uddhava
na svādhyāyas tapas tyāgo
yathā bhaktir mamorjitā
na — nikdy; sādhayati — způsobí, že budu spokojený; mām — Mĕ; yogaḥ — proces ovládání; na — ani; sāṅkhyam — proces získání filosofického poznání o Absolutní Pravdĕ; dharmaḥ — taková činnost; uddhava — Můj milý Uddhavo; na — ani; svādhyāyaḥ — studium Véd; tapaḥ — askeze; tyāgaḥ — odříkání, přijetí sannyāsu či rozdávání milodarů; yathā — tak jako; bhaktiḥ — oddaná služba; mama — Mnĕ; ūrjitā — rozvinutá.
Karmi, jñani, yogi, tapasvi a studenti védské literatury, kteří postrádají vĕdomí Krsny, pouze mlátí prázdnou slámu bez toho, aby získali nĕjaký konečný prospĕch, protože postrádají jasné poznání o Nejvyšším Pánu, Osobnosti Božství. Nemají ani dostatek víry, aby se k Nĕmu přiblížili vykonáváním oddané služby, i když je všude tato služba opakovanĕ zdůrazňována, jako například v tomto verši ze Srimad-Bhagavatamu (11.14.20). Bhagavad-gita (18.55) také prohlašuje: bhaktya mam abhijanati yavan yas casmi tattvatah – „Nejvyššího Pána lze poznat takového, jaký je, jen oddanou službou.“ Chce-li nĕkdo opravdu Nejvyšší Osobu poznat, musí přijmout cestu oddané služby, a ne ztrácet čas bezvýslednou filosofickou spekulací, plodonosným jednáním, mystickou jógou nebo tvrdou askezí a odříkáním. Jinde v Bhagavad-gitĕ (12.5) to Pán potvrzuje: kleso 'dhikataras tesam avyaktasakta- -cetasam – „Pro ty, jejichž mysl lpí na neprojevené neosobní podobĕ Nejvyššího, je pokrok velice nesnadný.“ Lidé, kteří jsou připoutaní k Pánovu neosobnímu rysu, musí podstupovat velké tĕžkosti, ale ani pak nejsou schopni Absolutní Pravdu poznat. Srimad-Bhagavatam (1.2.11) vysvĕtluje: brahmeti paramatmeti bhagavan iti sabdyate. Dokud človĕk nepozná Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, který je zdrojem jak Brahmanu, tak Paramatmy, nachází se, co se týče Absolutní Pravdy, stále v temnotĕ.