Podle ájurvédské medicíny udržují celou fyziologickou soustavu v chodu tři prvky, jmenovitĕ vayu, pitta a kapha (vzduch, žluč a hlen). Výmĕšky uvnitř tĕla se přemĕňují na další látky, jako je krev, moč a stolice, avšak dojde-li k poruše metabolismu, stává se z tĕchto výmĕšků vlivem vzduchu v tĕle kapha neboli hlen. Pokud vylučování žluči a hromadĕní hlenu naruší proudĕní vzduchu v tĕle, může podle ájurvédské medicíny vzniknout padesát devĕt různých nemocí, z nichž jednou je šílenství.

Pod záminkou poruch tĕlesného vzduchu a metabolismu se Sri Caitanya Mahaprabhu choval jako blázen a ve své škole pak začal vysvĕtlovat gramatiku sloves ve svĕtle vĕdomí Krsny. Pán veškerou gramatiku vysvĕtlil ve vztahu ke Krsnovi, a tím nabádal své žáky, aby se zřekli svĕtského vzdĕlání, protože lepší je stát se vĕdomým si Krsny, a tak ve vzdĕlání dosáhnout úrovnĕ nejvyšší dokonalosti. Na tomto základĕ pozdĕji Sri Jiva Gosvami sestavil mluvnici s názvem Hari-namamrta-vyakarana. Obyčejní lidé taková vysvĕtlení považují za projevy šílenství. Pánovým zámĕrem v předstírání šílenství tedy bylo vysvĕtlit, že cokoliv zažíváme, není nic než vĕdomí Krsny, protože vše se dá s vĕdomím Krsny spojit. Tyto zábavy Pána Caitanyi Mahaprabhua byly obšírnĕ popsány v první kapitole Madhya-khandy Caitanya-bhagavaty.