V Indii známé rčení říká, že každý jde uctívat Nejvyšší Osobnost Božství, když trpí, ale jakmile zbohatne, na Boha zapomene. To je potvrzeno v Bhagavad-gitĕ (7.16):

catur-vidha bhajante mam
janah sukrtino 'rjuna
arto jijñasur artharthi
jñani ca bharatarsabha

„Čtyři druhy lidí: ti, kdo trpí, kdo potřebují peníze, kdo hledají poznání a kdo jsou zvídaví, se za předpokladu, že v minulosti vykonali nĕjaké zbožné činnosti, začnou zajímat o oddanou službu.“ Oba manželé, Jagannatha Misra a Sacimata, byli velmi zkroušení, protože jim zemřelo osm dcer, ale nyní, když získali Visvarupu, byli naprosto šťastní. Vĕdĕli, že takového štĕstí a bohatství se jim dostalo Pánovou milostí. A tak, místo aby na Pána zapomnĕli, sloužili lotosovým nohám Pána Govindy s čím dál tím vĕtším odhodláním. Když zbohatne obyčejný človĕk, na Boha zapomene, ale čím bohatší je oddaný, díky Pánovĕ milosti, tím více lpí na službĕ Pánu.