Osoba s pokročilým vĕdomím Krsny cítí neustále odloučení od Krsny, neboť pocity odloučení předčí pocity při setkání s Krsnou. Sri Caitanya Mahaprabhu bĕhem svých posledních dvanácti let pobytu v tomto svĕtĕ v Džagannáth Purí učil lidi celého svĕta, jak je možné skrze pocity odloučení probudit svoji neprojevenou lásku ke Krsnovi. Tyto pocity odloučení nebo setkání s Krsnou jsou různé úrovnĕ lásky k Bohu a časem se rozvinou u každého, kdo se vážnĕ vĕnuje oddané službĕ. Nejvyšší úroveň se nazývá prema-bhakti, ale k té vede cesta přes sadhana-bhakti. Nikdo by se nemĕl snažit umĕle dosáhnout úrovnĕ prema-bhakti, aniž by vážnĕ následoval usmĕrňující zásady sadhana-bhakti. Prema-bhakti je úroveň vychutnávání, kdežto sadhana-bhakti je úroveň zdokonalování se v oddané službĕ. Sri Caitanya Mahaprabhu tuto nauku o oddané službĕ učil tak, že ji do posledního detailu prakticky uplatňoval ve svém životĕ. Proto je řečeno: apani acari' bhakti sikhaimu sabare. Sri Caitanya Mahaprabhu je samotný Krsna a v roli krsna-bhakty, oddaného Krsny, učil celý svĕt, jak vykonávat oddanou službu, a díky tomu se časem vrátit domů, zpátky k Bohu.