Z dárků, které přinesla Sita Thakurani, žena Advaity Ācaryi, vyplývá, že Advaita Ācarya tehdy patřil k velice bohatým lidem. I když brahmanové obvykle nepatří ve společnosti k nejbohatším, Advaita Ācarya byl značnĕ zámožný, protože byl v Šántipuru hlavním brahmanou. Daroval proto dítĕti, Pánu Caitanyovi Mahaprabhuovi, mnoho ozdob. To, že Kamalakanta Visvasa žádal krále Džagannáth Purí, Maharaje Prataparudru, o tři sta rupií s vysvĕtlením, že Advaita Ācarya tuto částku dlužil, však znamená, že tři sta rupií bylo tĕžké splatit i pro tak bohatého človĕka, který si mohl dovolit darovat mnoho drahocenných ozdob, sárí a podobnĕ. Hodnota rupie tedy v tĕch dobách byla mnohotisíckrát vĕtší než dnes. Dnes nikomu nedĕlá dluh tří set rupií starosti, a obyčejný človĕk si přitom nemůže dovolit shromáždit tak drahocenné předmĕty a darovat je synovi svého přítele. Tehdejších tři sta rupií se pravdĕpodobnĕ rovnalo dnešním třiceti tisícům.