kāyena manasā buddhyā
kevalair indriyair api
yoginaḥ karma kurvanti
sańgaḿ tyaktvātma-śuddhaye
kÄyena — tÄ›lem; manasÄ â€” myslÃ; buddhyÄ â€” inteligencÃ; kevalaiḥ — oÄiÅ¡tÄ›nými; indriyaiḥ — smysly; api — dokonce; yoginaḥ — osoby vÄ›domé si Kṛṣṇy; karma — Äiny; kurvanti — konajÃ; saá¹…gam — ulpÃvánÃ; tyaktvÄ â€” zÅ™ÃkajÃcà se; Ätma — vlastnÃho já; Å›uddhaye — za úÄelem oÄiÅ¡tÄ›nÃ.
Jedná-li nÄ›kdo vÄ›dom si Krsny s cÃlem uspokojit Krsnovy smysly, pak každý jeho Äin — aÅ¥ už jeho tÄ›la, mysli, inteligence nebo dokonce i smyslů — je prostý hmotného zneÄiÅ¡tÄ›nÃ. ÄŒinnosti osoby vÄ›domé si Krsny nepÅ™inášejà žádné hmotné reakce. To znamená, že Äiny zbavené zneÄiÅ¡tÄ›nÃ, které se obecnÄ› nazývajà sad-acara, může každý snadno provádÄ›t tak, že bude jednat vÄ›dom si Krsny. Sri Rupa Gosvami to ve svém dÃle Bhakti-rasamrta-sindhu (1.2.187) popisuje takto:
iha yasya harer dasye
karmana manasa gira
nikhilasv apy avasthasu
jivan-muktah sa ucyate
“Ten, kdo jedná vÄ›dom si Krsny (neboli sloužà Krsnovi) svým tÄ›lem, myslÃ, inteligencà a slovy, je i v hmotném svÄ›tÄ› osvobozenou osobou, tÅ™ebaže se může vÄ›novat mnoha takzvanÄ› hmotným Äinnostem.†Nemá faleÅ¡né ego, neboÅ¥ nevěřÃ, že by byl hmotným tÄ›lem nebo jeho vlastnÃkem. VÃ, že nenà tÄ›lo a že tÄ›lo mu nepatÅ™Ã. On sám i tÄ›lo patřà Krsnovi. Když vÅ¡e, co je vytvářeno tÄ›lem, myslÃ, inteligencÃ, slovy, životnà silou, majetkem a tak dále — vÅ¡e, co může vlastnit — použije ke službÄ› Krsnovi, ihned se s Krsnou sladÃ. Je s NÃm sjednocen a nemá faleÅ¡né ego, které vede živou bytost k vÃÅ™e v to, že je tÄ›lem a podobnÄ›. Toto je dokonalá úroveň vÄ›domà Krsny.