Jedná-li někdo vědom si Krsny s cílem uspokojit Krsnovy smysly, pak každý jeho čin — ať už jeho těla, mysli, inteligence nebo dokonce i smyslů — je prostý hmotného znečištění. Činnosti osoby vědomé si Krsny nepřinášejí žádné hmotné reakce. To znamená, že činy zbavené znečištění, které se obecně nazývají sad-acara, může každý snadno provádět tak, že bude jednat vědom si Krsny. Sri Rupa Gosvami to ve svém díle Bhakti-rasamrta-sindhu (1.2.187) popisuje takto:

iha yasya harer dasye
karmana manasa gira
nikhilasv apy avasthasu
jivan-muktah sa ucyate

“Ten, kdo jedná vědom si Krsny (neboli slouží Krsnovi) svým tělem, myslí, inteligencí a slovy, je i v hmotném světě osvobozenou osobou, třebaže se může věnovat mnoha takzvaně hmotným činnostem.” Nemá falešné ego, neboť nevěří, že by byl hmotným tělem nebo jeho vlastníkem. Ví, že není tělo a že tělo mu nepatří. On sám i tělo patří Krsnovi. Když vše, co je vytvářeno tělem, myslí, inteligencí, slovy, životní silou, majetkem a tak dále — vše, co může vlastnit — použije ke službě Krsnovi, ihned se s Krsnou sladí. Je s Ním sjednocen a nemá falešné ego, které vede živou bytost k víře v to, že je tělem a podobně. Toto je dokonalá úroveň vědomí Krsny.