कायेन मनसा बà¥à¤¦à¥à¤§à¥à¤¯à¤¾ केवलैरिनà¥à¤¦à¥à¤°à¤¿à¤¯à¥ˆà¤°à¤ªà¤¿ ।
योगिनः करà¥à¤® कà¥à¤°à¥à¤µà¤¨à¥à¤¤à¤¿ सङà¥à¤—ं तà¥à¤¯à¤•à¥à¤¤à¥à¤µà¤¾à¤¤à¥à¤®à¤¶à¥à¤¦à¥à¤§à¤¯à¥‡ ॥११॥

kāyena manasā buddhyā

kevalair indriyair api

yoginaḥ karma kurvanti

sańgaḿ tyaktvātma-śuddhaye

kÄyena — tÄ›lem; manasÄ â€” myslí; buddhyÄ â€” inteligencí; kevalaiḥ — oÄiÅ¡tÄ›nými; indriyaiḥ — smysly; api — dokonce; yoginaḥ — osoby vÄ›domé si Kṛṣṇy; karma — Äiny; kurvanti — konají; saá¹…gam — ulpívání; tyaktvÄ â€” zříkající se; Ätma — vlastního já; Å›uddhaye — za úÄelem oÄiÅ¡tÄ›ní.


Text

Yogini, zříkající se pÅ™ipoutanosti, jednají tÄ›lem, myslí, inteligencí a dokonce i smysly jen v zájmu oÄiÅ¡tÄ›ní.

Purport

Jedná-li nÄ›kdo vÄ›dom si Krsny s cílem uspokojit Krsnovy smysly, pak každý jeho Äin — aÅ¥ už jeho tÄ›la, mysli, inteligence nebo dokonce i smyslů — je prostý hmotného zneÄiÅ¡tÄ›ní. ÄŒinnosti osoby vÄ›domé si Krsny nepÅ™inášejí žádné hmotné reakce. To znamená, že Äiny zbavené zneÄiÅ¡tÄ›ní, které se obecnÄ› nazývají sad-acara, může každý snadno provádÄ›t tak, že bude jednat vÄ›dom si Krsny. Sri Rupa Gosvami to ve svém díle Bhakti-rasamrta-sindhu (1.2.187) popisuje takto:

iha yasya harer dasye
karmana manasa gira
nikhilasv apy avasthasu
jivan-muktah sa ucyate

“Ten, kdo jedná vÄ›dom si Krsny (neboli slouží Krsnovi) svým tÄ›lem, myslí, inteligencí a slovy, je i v hmotném svÄ›tÄ› osvobozenou osobou, tÅ™ebaže se může vÄ›novat mnoha takzvanÄ› hmotným Äinnostem.†Nemá faleÅ¡né ego, neboÅ¥ nevěří, že by byl hmotným tÄ›lem nebo jeho vlastníkem. Ví, že není tÄ›lo a že tÄ›lo mu nepatří. On sám i tÄ›lo patří Krsnovi. Když vÅ¡e, co je vytvářeno tÄ›lem, myslí, inteligencí, slovy, životní silou, majetkem a tak dále — vÅ¡e, co může vlastnit — použije ke službÄ› Krsnovi, ihned se s Krsnou sladí. Je s Ním sjednocen a nemá faleÅ¡né ego, které vede živou bytost k víře v to, že je tÄ›lem a podobnÄ›. Toto je dokonalá úroveň vÄ›domí Krsny.