Všichni králové, jako byl Janaka, znali vlastní já, a nebyli tedy nijak zavázáni konat povinnosti stanovené ve Vedách. Přesto se věnovali všem předepsaným činnostem, aby dali příklad lidem. Janaka byl otcem Sity a tchánem Sri Ramy. Jakožto velký oddaný Pána byl na transcendentální úrovni, ale jelikož byl králem Mithily (části indické provincie Bihár), musel učit své poddané, jak plnit předepsané povinnosti. Pán Krsna a Jeho věčný přítel Arjuna neměli zapotřebí bojovat v bitvě na Kuruksetře, ale boje se zúčastnili, aby učili všechny lidi, že když jsou ignorovány oprávněné argumenty, je nutné i násilí. Před bitvou na Kuruksetře bylo učiněno vše pro to, aby k válce nemuselo dojít, dokonce se o to zasazoval i samotný Pán, Nejvyšší Osobnost Božství—ale druhá strana byla pevně rozhodnuta bojovat. Když jde tedy o takovou správnou věc, je boj nezbytný. Ten, kdo setrvává na úrovni vědomí Krsny, sice sám nemusí mít o nic v tomto světě žádný zájem, ale přesto je činný, aby učil ostatní, jak žít a jednat. Zkušené osoby vědomé si Krsny umí jednat tak, že se ostatní budou řídit jejich příkladem. To je vyloženo v následujícím verši.