तस्मादसक्तः सततं कार्यं कर्म समाचर ।
असक्तो ह्याचरन्कर्म परमाप्नोति पूरुषः ॥१९॥

tasmād asaktaḥ satataḿ

kāryaḿ karma samācara

asakto hy ācaran karma

param āpnoti pūruṣaḥ

tasmāt — proto; asaktaḥ — bez ulpívání; satatam — stále; kāryam — jako povinnost; karma — práci; samācara — konej; asaktaḥ — neulpívající; hi — jistě; ācaran — konající; karma — práci; param — Nejvyššího; āpnoti — dosáhne; pūruṣaḥ — osoba.


Text

Člověk by tedy měl jednat z povinnosti a nelpět na výsledku svých činů, neboť jednáním bez ulpívání dosáhne Nejvyššího.

Purport

Nejvyšší je pro oddané Osobnost Božství a pro impersonalisty osvobození. Pokud někdo jedná pro Krsnu neboli vědom si Krsny, pod správným vedením a bez připoutanosti k výsledku své práce, zaručeně dosahuje pokroku na cestě k nejvyššímu životnímu cíli. Arjunovi je řečeno, že má v bitvě na Kuruksetře bojovat v zájmu Krsny, protože Krsna chce, aby tam bojoval. Být dobrým nebo nenásilným člověkem je osobní připoutanost; jednat v zájmu Nejvyššího však znamená jednat bez ulpívání na výsledku. To je dokonalé jednání na nejvyšší úrovni, jež doporučuje Sri Krsna, Nejvyšší Osobnost Božství.

Védské obřady, například předepsané oběti, se konají kvůli očištění bezbožných činů, kterých se lidé dopustili při snaze o smyslový požitek. Jednání s vědomím Krsny je však nad reakcemi za dobré či špatné činy. Ten, kdo si je vědom Krsny, nelpí na výsledku; jedná pouze v Krsnově zájmu. Věnuje se nejrůznějším činnostem, ale je zcela odpoutaný.