अर्जुन उवाच
ज्यायसी चेत्कर्मणस्ते मता बुद्धिर्जनार्दन ।
तत्किं कर्मणि घोरे मां नियोजयसि केशव ॥१॥

arjuna uvāca

jyāyasī cet karmaṇas te

matā buddhir janārdana

tat kiḿ karmaṇi ghore māḿ

niyojayasi keśava

arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; jyāyasī — lepší; cet — jestliže; karmaṇaḥ — než plodonosné jednání; te — Tebou; matā — je považovaná; buddhiḥ — inteligence; janārdana — ó Kṛṣṇo; tat — proto; kim — proč; karmaṇi — do jednání; ghore — hrozného; mām — mě; niyojayasi — zapojuješ; keśava — ó Kṛṣṇo.


Text

Arjuna pravil: Ó Janardano, Kesavo, proč mne chceš zapojit do tohoto hrozného boje, když si myslíš, že inteligence je lepší než jednání s vidinou jeho plodů?

Purport

V předchozí kapitole popsal Sri Krsna, Nejvyšší Osobnost Božství, velmi důkladně povahu duše s úmyslem vysvobodit svého důvěrného přítele Arjunu z oceánu hmotného žalu. A doporučil cestu realizace: buddhi-yogu neboli cestu vědomí Krsny. Někteří lidé chápou cestu vědomí Krsny jako nečinnost a ovlivněni tímto mylným závěrem často odcházejí do ústraní, kde chtějí dosáhnout úplného vědomí Krsny odříkáváním Krsnova svatého jména. Bez průpravy ve filozofii vědomí Krsny se však zpívání Krsnova svatého jména na odlehlém místě — kde lze získat jen laciný obdiv nevinné veřejnosti — vůbec nedoporučuje. I Arjuna si myslel, že cesta vědomí Krsny, buddhi-yoga — yoga inteligence při duchovním rozvoji poznání — znamená zanechat aktivního života a v ústraní podstupovat askezi. Jinými slovy, chtěl se obratně vyhnout boji tím, že použije cestu vědomí Krsny jako omluvu. Byl však upřímným žákem, a tak předložil celou záležitost svému učiteli, Krsnovi, k posouzení a zeptal se Ho, jaký postup pro něho bude nejlepší. V této kapitole mu Pán Krsna odpovídá důkladným vysvětlením systému karma-yogy neboli jednání s vědomím Krsny.