Vědomí Krsny neboli božského života může každý jednotlivec dosáhnout okamžitě, za jediný moment — a nebo tohoto stavu nemusí dosáhnout ani za milióny životů. Je to pouze otázka poznání a přijetí skutečnosti. Khatvaṅga Maharaja dosáhl tohoto stavu jen několik minut před smrtí — tím, že se odevzdal Krsnovi. Nirvana znamená ukončení materialistického způsobu života. Podle budhistické filozofie bude po tomto hmotném životě následovat pouze prázdnota, ale Bhagavad-gita učí něco jiného. Po završení hmotného života začíná život, který je opravdový. Omezenému materialistovi stačí vědět, že tento materialistický způsob života musí skončit, ale pro duchovně pokročilé je tu informace, že existuje ještě další život. Pokud se před ukončením nynějšího života někomu poštěstí rozvinout vědomí Krsny, dosáhne okamžitě úrovně zvané brahma-nirvana. Království Boha a oddaná služba Pánu se od sebe neliší. Obojí je na absolutní úrovni, a prokazovat transcendentální láskyplnou službu Pánu tedy znamená totéž co dosáhnout duchovního království. V hmotném světě probíhají činnosti provázené smyslovým požitkem, zatímco v duchovním světě jsou činnosti provázené vědomím Krsny. Dosáhnout vědomí Krsny ještě v tomto životě znamená bezprostředně dosáhnout Brahmanu a ten, kdo setrvává na úrovni vědomí Krsny, již vešel do království Boha.

Brahman je pravým opakem hmoty; brahmi sthiti proto znamená “nikoliv na úrovni hmotných činností”. Oddaná služba Pánu je v Bhagavad-gitě uznávána za činnost na úrovni osvobození (sa gunan samatityaitan brahma-bhuyaya kalpate). Brahmi sthiti je tedy vysvobození z pout hmoty.

Srila Bhaktivinoda Thakura předložil shrnutí, že tato druhá kapitola představuje obsah celého díla. Tématy Bhagavad-gity jsou karma-yoga, jñana-yoga a bhakti-yoga, oddaná služba. V druhé kapitole se hovořilo o karma-yoze a jñana-yoze a rovněž byla stručně uvedena bhakti-yoga.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke druhé kapitole Srimad Bhagavad-gity, pojednávající o jejím obsahu.