विहाय कामानà¥à¤¯à¤ƒ सरà¥à¤µà¤¾à¤¨à¥ पà¥à¤®à¤¾à¤‚शà¥à¤šà¤°à¤¤à¤¿ निःसà¥à¤ªà¥ƒà¤¹à¤ƒ ।
निरà¥à¤®à¤®à¥‹ निरहंकारः स शानà¥à¤¤à¤¿à¤®à¤§à¤¿à¤—चà¥à¤›à¤¤à¤¿ ॥७१॥

vihāya kāmān yaḥ sarvān

pumāḿś carati niḥspṛhaḥ

nirmamo nirahańkāraḥ

sa śāntim adhigacchati

vihÄya — zříkající se; kÄmÄn — hmotných tužeb po smyslovém požitku; yaḥ — kdo; sarvÄn — vÅ¡ech; pumÄn — osoba; carati — žije; niḥspá¹›haḥ — bez tužeb; nirmamaḥ — bez vlastnického pocitu; nirahaá¹…kÄraḥ — bez faleÅ¡ného ega; saḥ — on; Å›Äntim — dokonalého klidu a míru; adhigacchati — dosáhne.


Text

SkuteÄného klidu dosáhne jedinÄ› ten, kdo odmítl vÅ¡echny touhy po smyslovém požitku a žije bez tužeb, zÅ™ekl se jakéhokoliv pocitu vlastnictví a je prostý faleÅ¡ného ega.

Purport

Být bez tužeb znamená netoužit po niÄem, co má za cíl uspokojení smyslů. Jinými slovy, toužíme-li po vÄ›domí Krsny, jsme ve skuteÄnosti prosti tužeb. Chápat své skuteÄné postavení vÄ›Äného Krsnova služebníka a neprohlaÅ¡ovat mylnÄ› hmotné tÄ›lo za sebe samotného ani si nepÅ™ivlastňovat neprávem nic na svÄ›tÄ› je dokonalá úroveň vÄ›domí Krsny. Ten, kdo se na ní nachází, ví, že vlastníkem vÅ¡eho je Krsna, a proto se vÅ¡e musí používat k Jeho uspokojení. Arjuna nechtÄ›l bojovat, aby uspokojil vlastní smysly, ale když dospÄ›l k úplnému vÄ›domí Krsny, bojoval proto, že to po nÄ›m žádal Krsna. Pro sebe bojovat nechtÄ›l, ale pro Krsnu tentýž Arjuna bojoval, jak nejlépe umÄ›l. SkuteÄnÄ› nemít touhy znamená toužit po uspokojení Krsny; ne se nepÅ™irozenÄ› snažit vÅ¡echny touhy zapudit. Živá bytost nemůže být bez tužeb, bez citu, ale musí zmÄ›nit jejich povahu. Ten, kdo nemá hmotné touhy, dobÅ™e ví, že vÅ¡e patří Krsnovi (isavasyam idam sarvam), a proto netvrdí, že nÄ›co vlastní. Takové transcendentální poznání se zakládá na seberealizaci — na jistotÄ›, že každá živá bytost je vÄ›Änou nedílnou duchovní Äástí Krsny a její vÄ›Äné postavení tedy nikdy není na úrovni Krsnova postavení nebo výše. Toto porozumÄ›ní vÄ›domí Krsny je základním principem skuteÄného klidu.