V předcházející kapitole bylo jako úvod k Bhagavad-gitě popsáno mnoho různých témat, jako je saṅkhya-yoga, buddhi-yoga či ovládání smyslů pomocí inteligence, práce bez touhy po jejích plodech, jakož i postavení začátečníka. Nebylo to ovšem podáno systematicky. Pro jednání a porozumění by bylo zapotřebí uspořádanějšího přehledu. Arjuna chtěl tedy tento zdánlivě matoucí popis vyjasnit, aby ho každý obyčejný člověk mohl pojmout bez mylných závěrů. Krsna neměl v úmyslu mást Arjunu slovními kejklemi, ale Arjuna nevěděl, jak následovat proces rozvíjení vědomí Krsny — zda nečinností, nebo aktivní službou. Svými otázkami objasňuje cestu vědomí Krsny všem studentům, kteří mají vážný zájem poznat tajemství Bhagavad-gity.