sañjaya uvāca
ity ahaḿ vāsudevasya
pārthasya ca mahātmanaḥ
saḿvādam imam aśrauṣam
adbhutaḿ roma-harṣaṇam
sañjayaḥ uvÄca — Sañjaya pravil; iti — takto; aham — já; vÄsudevasya — Kṛṣṇy; pÄrthasya — a Arjuny; ca — také; mahÄ-Ätmanaḥ — velké duÅ¡e; saá¹vÄdam — rozhovor; imam — tento; aÅ›rauá¹£am — vyslechl jsem; adbhutam — úžasný; roma-hará¹£aṇam — dÃky kterému se ježà chlupy.
Na zaÄátku Bhagavad-gity se ptal Dhrtarastra svého tajemnÃka Sañjayi: “Co se stalo na Kuruovském bitevnÃm poli?†Celá rozprava se projevila v SañjayovÄ› srdci dÃky milosti jeho duchovnÃho uÄitele Vyasy. Tak mohl popsat vÅ¡e, co se událo na bojiÅ¡ti. Rozhovor byl úžasný — k tak významnému dialogu mezi dvÄ›ma velkými duÅ¡emi nikdy pÅ™edtÃm nedoÅ¡lo a již nikdy nedojde. Byl úžasný, protože v nÄ›m NejvyššÃ, Osobnost BožstvÃ, lÃÄà sebe a své energie pÅ™ed zraky živé bytosti, Arjuny, Pánova velkého oddaného. Jestliže chceme poznat Krsnu a budeme kráÄet v Arjunových stopách, bude náš život šťastný a úspěšný. Sañjaya si to uvÄ›domoval a s tÃm, jak lÃÄil rozhovor Dhrtarastrovi, mu to bylo stále jasnÄ›jÅ¡Ã. Nynà se dostává k závÄ›ru: VÅ¡ude tam, kde jsou Krsna a Arjuna, je vÃtÄ›zstvÃ.