arjuna uvāca
naṣṭo mohaḥ smṛtir labdhā
tvat-prasādān mayācyuta
sthito 'smi gata-sandehaḥ
kariṣye vacanaḿ tava
arjunaḥ uvÄca — Arjuna pravil; naá¹£á¹aḥ — rozptýlena; mohaḥ — iluze; smá¹›tiḥ — paměť; labdhÄ â€” znovu nabytá; tvat-prasÄdÄt — z Tvé milosti; mayÄ â€” mnou; acyuta — ó neselhávajÃcà Kṛṣṇo; sthitaḥ — neochvÄ›jnÄ› setrvávajÃcÃ; asmi — jsem; gata — odstranÄ›ny; sandehaḥ — vÅ¡echny pochyby; kariá¹£ye — budu konat; vacanam — naÅ™ÃzenÃ; tava — Tvé.
PÅ™irozeným postavenÃm živé bytosti — kterou pÅ™edstavuje Arjuna — je, že musà jednat podle pokynu NejvyššÃho Pána. Má se podrobit sebekázni. Sri Caitanya Mahaprabhu Å™Ãká, že ve svém skuteÄném postavenà je živá bytost vÄ›Äným služebnÃkem Nejvyššà Osobnosti BožstvÃ. Když na to zapomene, je podmÃnÄ›na hmotnou pÅ™Ãrodou, ale když bude sloužit NejvyššÃmu Pánu, stane se osvobozeným služebnÃkem Boha. Být služebnÃkem je původnÃ, pÅ™irozené postavenà živé bytosti — buÄ musà sloužit matoucà energii zvané maya, nebo NejvyššÃmu Pánu. Jestliže sloužà NejvyššÃmu Pánu, je ve svém pÅ™irozeném stavu, ale jestliže dá pÅ™ednost službÄ› matoucÃ, vnÄ›jšà energii, bude spoutaná. Pod vlivem iluze pak živá bytost sloužà v hmotném svÄ›tÄ›. PÅ™estože ji poutá chtÃÄ a touhy, myslà si, že je na svÄ›tÄ› pánem. Tomu se Å™Ãká iluze. Osvobozená bytost naopak skoncovala s iluzà a dobrovolnÄ› se odevzdává NejvyššÃmu, aby jednala podle Jeho přánÃ. Poslednà iluze, poslednà past, do které chce maya živou bytost chytit, je jejà návrh: “Ty jsi Bůh.†Živá bytost si pak myslÃ, že už nenà podmÃnÄ›nou duÅ¡Ã, ale Bohem. Je tak nerozumná, že ji ani nenapadne, jak by kdy mohla být na pochybách, kdyby byla Bůh. Na to vůbec nemyslÃ. To je tedy poslednà léÄka iluze. Osvobodit se od matoucà energie znamená poznat Krsnu, Nejvyššà Osobnost BožstvÃ, a dobrovolnÄ› jednat podle Jeho pokynu.
V tomto verÅ¡i je velmi důležité slovo moha. Poukazuje na to, co je opakem poznánÃ. SkuteÄné poznánà je porozumÄ›nÃ, že každá živá bytost je vÄ›ÄnÄ› služebnÃkem Pána. AvÅ¡ak namÃsto toho, aby si živá bytost uvÄ›domovala své postavenÃ, myslà si, že nenà služebnÃk, ale pán hmotného svÄ›ta, protože chce ovládat hmotnou pÅ™Ãrodu. Tuto iluzi je možné pÅ™ekonat milostà Pána nebo Äistého oddaného. Jakmile iluze zmizÃ, živá bytost je ochotná jednat s vÄ›domÃm Krsny.
MÃt vÄ›domà Krsny znamená jednat podle Krsnova naÅ™ÃzenÃ. PodmÃnÄ›ná duÅ¡e, oklamaná vnÄ›jšà energià v podobÄ› hmoty, nevÃ, že Nejvyššà Pán je vládce, který oplývá poznánÃm a kterému patřà vÅ¡e. Pán může dát svým oddaným vÅ¡e, co si pÅ™eje — je pÅ™Ãtelem každého a svému oddanému je zvláštÄ› naklonÄ›n. Vládne hmotné pÅ™ÃrodÄ› a vÅ¡em živým bytostem. Je také vládcem nevyÄerpatelného Äasu a v plné mÃÅ™e vlastnà veÅ¡keré druhy bohatstvà a energie. Nejvyššà Pán, Osobnost BožstvÃ, je schopen dát oddanému dokonce i sám sebe. Ten, kdo Ho nezná, je pod vlivem iluze, nestane se oddaným Pána, ale služebnÃkem mayi. Když vÅ¡ak Arjuna vyslechl od Nejvyššà Osobnosti Božstvà Bhagavad-gitu, zbavil se veÅ¡kerého klamu. Pochopil, že Krsna nenà jen jeho pÅ™Ãtel, ale i Nejvyššà Osobnost BožstvÃ. Poznal Ho takového, jaký je. Ten, kdo má dokonalé poznánÃ, se Krsnovi pÅ™irozenÄ› odevzdá. Když Arjuna pochopil, že to byl Krsnův plán, aby se omezilo nežádoucà obyvatelstvo, souhlasil, že bude bojovat, jak si Krsna pÅ™eje. Znovu pozvedl své zbranÄ› — luk a Å¡Ãpy — aby bojoval podle naÅ™Ãzenà Nejvyššà Osobnosti BožstvÃ.