sarva-dharmān parityajya
mām ekaḿ śaraṇaḿ vraja
ahaḿ tvāḿ sarva-pāpebhyo
mokṣayiṣyāmi mā śucaḥ
sarva-dharmÄn — vÅ¡ech druhů náboženstvÃ; parityajya — zÅ™ÃkajÃcà se; mÄm — MnÄ›; ekam — pouze; Å›araṇam — odevzdat se; vraja — jdi; aham — Já; tvÄm — tebe; sarva — veÅ¡kerých; pÄpebhyaḥ — od reakcà za hÅ™Ãchy; moká¹£ayiá¹£yÄmi — osvobodÃm; mÄ â€” ne; Å›ucaḥ — obávej se.
Pán Krsna popsal různé druhy poznánà a náboženských procesů — poznánà o NejvyššÃm Brahmanu, poznánà o NadduÅ¡i, o různých tÅ™Ãdách a stavech spoleÄenského života, o stavu odÅ™ÃkánÃ, o neulpÃvánÃ, o ovládánà smyslů a mysli, o meditaci a tak dále. Mnoha způsoby popsal různé podoby náboženstvÃ. Když nynà Bhagavad-gitu shrnuje, Å™Ãká, aby se Arjuna zÅ™ekl vÅ¡ech procesů, které mu byly vysvÄ›tleny, a pouze se Mu odevzdal. Toto odevzdánà se ho uÅ¡etřà vÅ¡ech následků hÅ™ÃÅ¡ného jednánÃ, neboÅ¥ Pán osobnÄ› slibuje, že ho ochránÃ.
V sedmé kapitole bylo Å™eÄeno, že Pána Krsnu může zaÄÃt uctÃvat jen ten, kdo se oprostil od vÅ¡ech reakcà za hÅ™ÃÅ¡né Äiny. Z toho by nÄ›kdo mohl vyvodit, že dokud nenà zbaven vÅ¡ech reakcà za své hÅ™Ãchy, nemůže se odevzdat. Na tyto pochybnosti je zde dána odpovÄ›Ä, že i když nÄ›kdo nenà prostý vÅ¡ech následků hÅ™Ãchů, samotný proces odevzdánà se Sri Krsnovi ho automaticky osvobodÃ. Nemusà vyvÃjet žádné velké úsilÃ, aby se tÄ›chto následků zbavil. Každý by mÄ›l bez váhánà pÅ™ijmout Krsnu za svrchovaného zachránce vÅ¡ech živých bytostà a s vÃrou a láskou se Mu odevzdat.
Proces odevzdánà se Krsnovi popisuje Hari-bhakti-vilasa (11.676):
anukulyasya saá¹…kalpah
pratikulyasya varjanam
raksisyatiti visvaso
goptrtve varanam tatha
atma-niksepa-karpanye
sad-vidha saranagatih
Pravidla oddanosti udávajÃ, že každý má pÅ™ijÃmat za své pouze ty náboženské principy, které nakonec povedou k oddané službÄ› Pánu. ÄŒlovÄ›k může konat urÄitou povinnost týkajÃcà se zamÄ›stnánÃ, v souladu s jeho postavenÃm ve spoleÄnosti, ale pokud jejÃm plnÄ›nÃm nedospÄ›je k vÄ›domà Krsny, jsou vÅ¡echny jeho Äinnosti zbyteÄné. VÅ¡emu, co nevede k dokonalému stavu, k vÄ›domà Krsny, se je tÅ™eba vyhnout. Každý má mÃt důvÄ›ru, že Krsna ho za vÅ¡ech okolnostà ochránà pÅ™ed vÅ¡emi potÞemi. Nenà tÅ™eba myslet na to, jak pÅ™ežÃt. Krsna se o vÅ¡e postará. Živá bytost by se mÄ›la vždy cÃtit bezmocnou a považovat Krsnu za jediný základ svého pokroku v životÄ›. Jakmile se nÄ›kdo s vážným zájmem zamÄ›stná oddanou službou, plnÄ› si vÄ›dom Krsny, okamžitÄ› se zbavà veÅ¡kerého zneÄiÅ¡tÄ›nà hmotnou pÅ™Ãrodou. Jsou různé procesy náboženstvà a oÄisty — rozvojem poznánÃ, meditacà v systému mystické yogy a podobnÄ› — ale ten, kdo se odevzdá Krsnovi, jimi nemusà procházet. Samotné odevzdánà se Krsnovi ho uÅ¡etřà zbyteÄné ztráty Äasu. TÃmto způsobem docÃlà veÅ¡kerého pokroku najednou a zbavà se vÅ¡ech následků svých hÅ™Ãchů.
Každého by mÄ›la pÅ™itahovat pÅ™ekrásná Krsnova podoba. Pán se jmenuje Krsna, protože je dokonale pÅ™itažlivý. Ten, koho pÅ™itahuje nádherná a vÅ¡emocná podoba Krsny, je šťastlivec. Jsou různé druhy transcendentalistů: nÄ›které pÅ™itahuje neosobnà Brahman a jiné aspekt NadduÅ¡e, ale ten, kterého pÅ™itahuje osobnà podoba Nejvyššà Osobnosti Božstvà — a zvláštÄ› podoba samotného Krsny — je ze vÅ¡ech nejdokonalejÅ¡Ã. Oddaná služba Krsnovi vykonávaná s plným vÄ›domÃm tedy tvořà nejdůvÄ›rnÄ›jšà Äást poznánÃ. To je esence celé Bhagavad-gity. K transcendentalistům patřà karma-yogini, empiriÄtà filozofové, mystici a oddanÃ, ale nejlepšà ze vÅ¡ech je Äistý oddaný. Velmi významná jsou slova ma sucah — “NemÄ›j strach, nezdráhej se, neobávej se.†NÄ›kdo může být zmaten tÃm, jak se lze zÅ™Ãci vÅ¡ech náboženských zvyklostà a jednoduÅ¡e se odevzdat Krsnovi, ale takové obavy jsou zbyteÄné.