सरà¥à¤µà¤§à¤°à¥à¤®à¤¾à¤¨à¥à¤ªà¤°à¤¿à¤¤à¥à¤¯à¤œà¥à¤¯ मामेकं शरणं वà¥à¤°à¤œ ।
अहं तà¥à¤µà¤¾à¤‚ सरà¥à¤µà¤ªà¤¾à¤ªà¥‡à¤­à¥à¤¯à¥‹ मोकà¥à¤·à¤¯à¤¿à¤·à¥à¤¯à¤¾à¤®à¤¿ मा शà¥à¤šà¤ƒ ॥६६॥

sarva-dharmān parityajya

mām ekaḿ śaraṇaḿ vraja

ahaḿ tvāḿ sarva-pāpebhyo

mokṣayiṣyāmi mā śucaḥ

sarva-dharmÄn — vÅ¡ech druhů náboženství; parityajya — zříkající se; mÄm — MnÄ›; ekam — pouze; Å›araṇam — odevzdat se; vraja — jdi; aham — Já; tvÄm — tebe; sarva — veÅ¡kerých; pÄpebhyaḥ — od reakcí za hříchy; moká¹£ayiá¹£yÄmi — osvobodím; — ne; Å›ucaḥ — obávej se.


Text

Zřekni se všech druhů náboženství a odevzdej se Mně. Já tě osvobodím od všech následků hříšného jednání. Neboj se.

Purport

Pán Krsna popsal různé druhy poznání a náboženských procesů — poznání o Nejvyšším Brahmanu, poznání o NadduÅ¡i, o různých třídách a stavech spoleÄenského života, o stavu odříkání, o neulpívání, o ovládání smyslů a mysli, o meditaci a tak dále. Mnoha způsoby popsal různé podoby náboženství. Když nyní Bhagavad-gitu shrnuje, říká, aby se Arjuna zÅ™ekl vÅ¡ech procesů, které mu byly vysvÄ›tleny, a pouze se Mu odevzdal. Toto odevzdání se ho uÅ¡etří vÅ¡ech následků hříšného jednání, neboÅ¥ Pán osobnÄ› slibuje, že ho ochrání.

V sedmé kapitole bylo Å™eÄeno, že Pána Krsnu může zaÄít uctívat jen ten, kdo se oprostil od vÅ¡ech reakcí za hříšné Äiny. Z toho by nÄ›kdo mohl vyvodit, že dokud není zbaven vÅ¡ech reakcí za své hříchy, nemůže se odevzdat. Na tyto pochybnosti je zde dána odpovÄ›Ä, že i když nÄ›kdo není prostý vÅ¡ech následků hříchů, samotný proces odevzdání se Sri Krsnovi ho automaticky osvobodí. Nemusí vyvíjet žádné velké úsilí, aby se tÄ›chto následků zbavil. Každý by mÄ›l bez váhání pÅ™ijmout Krsnu za svrchovaného zachránce vÅ¡ech živých bytostí a s vírou a láskou se Mu odevzdat.

Proces odevzdání se Krsnovi popisuje Hari-bhakti-vilasa (11.676):

anukulyasya saá¹…kalpah
pratikulyasya varjanam
raksisyatiti visvaso
goptrtve varanam tatha
atma-niksepa-karpanye
sad-vidha saranagatih

Pravidla oddanosti udávají, že každý má pÅ™ijímat za své pouze ty náboženské principy, které nakonec povedou k oddané službÄ› Pánu. ÄŒlovÄ›k může konat urÄitou povinnost týkající se zamÄ›stnání, v souladu s jeho postavením ve spoleÄnosti, ale pokud jejím plnÄ›ním nedospÄ›je k vÄ›domí Krsny, jsou vÅ¡echny jeho Äinnosti zbyteÄné. VÅ¡emu, co nevede k dokonalému stavu, k vÄ›domí Krsny, se je tÅ™eba vyhnout. Každý má mít důvÄ›ru, že Krsna ho za vÅ¡ech okolností ochrání pÅ™ed vÅ¡emi potížemi. Není tÅ™eba myslet na to, jak pÅ™ežít. Krsna se o vÅ¡e postará. Živá bytost by se mÄ›la vždy cítit bezmocnou a považovat Krsnu za jediný základ svého pokroku v životÄ›. Jakmile se nÄ›kdo s vážným zájmem zamÄ›stná oddanou službou, plnÄ› si vÄ›dom Krsny, okamžitÄ› se zbaví veÅ¡kerého zneÄiÅ¡tÄ›ní hmotnou přírodou. Jsou různé procesy náboženství a oÄisty — rozvojem poznání, meditací v systému mystické yogy a podobnÄ› — ale ten, kdo se odevzdá Krsnovi, jimi nemusí procházet. Samotné odevzdání se Krsnovi ho uÅ¡etří zbyteÄné ztráty Äasu. Tímto způsobem docílí veÅ¡kerého pokroku najednou a zbaví se vÅ¡ech následků svých hříchů.

Každého by mÄ›la pÅ™itahovat pÅ™ekrásná Krsnova podoba. Pán se jmenuje Krsna, protože je dokonale pÅ™itažlivý. Ten, koho pÅ™itahuje nádherná a vÅ¡emocná podoba Krsny, je šťastlivec. Jsou různé druhy transcendentalistů: nÄ›které pÅ™itahuje neosobní Brahman a jiné aspekt NadduÅ¡e, ale ten, kterého pÅ™itahuje osobní podoba Nejvyšší Osobnosti Božství — a zvláštÄ› podoba samotného Krsny — je ze vÅ¡ech nejdokonalejší. Oddaná služba Krsnovi vykonávaná s plným vÄ›domím tedy tvoří nejdůvÄ›rnÄ›jší Äást poznání. To je esence celé Bhagavad-gity. K transcendentalistům patří karma-yogini, empiriÄtí filozofové, mystici a oddaní, ale nejlepší ze vÅ¡ech je Äistý oddaný. Velmi významná jsou slova ma sucah — “NemÄ›j strach, nezdráhej se, neobávej se.†NÄ›kdo může být zmaten tím, jak se lze zříci vÅ¡ech náboženských zvyklostí a jednoduÅ¡e se odevzdat Krsnovi, ale takové obavy jsou zbyteÄné.