Ten, kdo jedná s vědomím Krsny, se nechová jako pán světa. Každý by měl dělat vše podle nařízení Nejvyššího, jako obyčejný služebník. Ten není nezávislou osobou — jedná pouze podle pokynu pána. Služebníka, který jedná jménem Nejvyššího Pána, neovlivní zisk ani ztráta. Pouze věrně koná svou povinnost podle Pánova nařízení. Někdo možná namítne: “Arjuna jednal pod vedením Krsny, který byl osobně přítomen, ale jak se chovat, když tu Krsna není?” Když se jedná podle Krsnových pokynů daných v této knize a zároveň pod vedením Krsnova zástupce, výsledek bude stejný. V tomto verši je velmi důležitý výraz mat-parah. Vyjadřuje, že cílem života není nic jiného než jednat s vědomím Krsny za účelem Pánova uspokojení. Při tom je třeba myslet pouze na Krsnu: “Krsna mě určil, abych plnil tuto povinnost.” Takto je každý přirozeně nucen přemýšlet o Krsnovi. To je dokonalé vědomí Krsny. Je ale třeba vědět, že když se něco udělá z vlastního rozmaru, nelze výsledek nabídnout Nejvyššímu Pánu. Takové jednání nemá s oddanou službou Krsnovi nic společného. Je nutné jednat podle Krsnova nařízení; to je velice důležité. Krsnovo nařízení přichází skrze učednickou posloupnost, od pravého duchovního učitele. Nařízení duchovního učitele je proto třeba uznat za prvořadou povinnost, kterou v životě máme. Jestliže se někdo stane žákem pravého duchovního učitele a jedná podle jeho nařízení, je zaručené, že dosáhne dokonalosti života na úrovni vědomí Krsny.