tasmāt — proto; praṇamya — skládající poklony; praṇidhāya — pokládající na zem; kāyam — tělo; prasādaye — prosit o Tvou milost; tvām — Tobě; aham — já; īśam — Nejvyššímu Pánu; īḍyam — hodnému uctívání; pitā iva — jako otec; putrasya — se synem; sakhā iva — jako přítel; sakhyuḥ — s přítelem; priyaḥ — milý; priyāyāḥ — se svou nejmilejší; arhasi — měl bys; deva — můj Pane; soḍhum — tolerovat.

Jsi Nejvyšší Pán, jehož má každá živá bytost uctívat. Padám tedy před Tebou na zem, abych Ti složil uctivé poklony a požádal Tě o Tvou milost. Prosím, toleruj nesprávné jednání, kterého jsem se vůči Tobě mohl dopustit, stejně jako otec toleruje troufalost svého syna, přítel nezdvořilost přítele a žena důvěrnosti svého manžela.