kṣamayā rocate lakṣmīr
brāhmī saurī yathā prabhā
kṣamiṇām āśu bhagavāḿs
tuṣyate harir īśvaraḥ
kṣamayā — pouhým odpouštěním; rocate — je příjemné; lakṣmīḥ — bohyni štěstí; brāhmī — v souvislosti s bráhmanskými vlastnostmi; saurī — bůh Slunce; yathā — jako; prabhā — sluneční světlo; kṣamiṇām — vůči brāhmaṇům, kteří takto odpouštějí; āśu — velice brzy; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; tuṣyate — je potěšen; hariḥ — Pán; īśvaraḥ — svrchovaný vládce.
Různé osoby jsou krásné různými vlastnostmi. Canakya Pandita říká, že kukačka, přestože má černou barvu, je krásná díky svému sladkému hlasu. Podobně žena je krásná svou cudností a věrností svému muži a ošklivý člověk získá na kráse, když se stane moudrým učencem. Ve stejném duchu jsou svými vlastnostmi krásní brahmanové, ksatriyové, vaisyové a sudrové. Brahmanové jsou krásní, když odpouštějí; ksatriyové, když se chovají jako hrdinové a nikdy neutíkají z bitvy; vaisyové, když obohacují kulturu a chrání krávy, a sudrové, když věrně plní své povinnosti, jimiž těší své pány. Každý tedy zkrásní, když projeví své typické vlastnosti. A typickou vlastností brahmany, o které se mluví zde, je schopnost odpouštět.