क्षमया रोचते लक्ष्मीर्ब्राह्मी सौरी यथा प्रभा ।
क्षमिणामाशु भगवांस्तुष्यते हरिरीश्वरः॥४०॥

kṣamayā rocate lakṣmīr

brāhmī saurī yathā prabhā

kṣamiṇām āśu bhagavāḿs

tuṣyate harir īśvaraḥ

kṣamayā — pouhým odpouštěním; rocate — je příjemné; lakṣmīḥ — bohyni štěstí; brāhmī — v souvislosti s bráhmanskými vlastnostmi; saurī — bůh Slunce; yathā — jako; prabhā — sluneční světlo; kṣamiṇām — vůči brāhmaṇům, kteří takto odpouštějí; āśu — velice brzy; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; tuṣyate — je potěšen; hariḥ — Pán; īśvaraḥ — svrchovaný vládce.


Text

“Povinností brahmany je pěstovat schopnost odpouštět, která září tak jako slunce. Ti, kdo odpouštějí, těší Hariho, Nejvyšší Osobnost Božství.”

Purport

Různé osoby jsou krásné různými vlastnostmi. Canakya Pandita říká, že kukačka, přestože má černou barvu, je krásná díky svému sladkému hlasu. Podobně žena je krásná svou cudností a věrností svému muži a ošklivý člověk získá na kráse, když se stane moudrým učencem. Ve stejném duchu jsou svými vlastnostmi krásní brahmanové, ksatriyové, vaisyové a sudrové. Brahmanové jsou krásní, když odpouštějí; ksatriyové, když se chovají jako hrdinové a nikdy neutíkají z bitvy; vaisyové, když obohacují kulturu a chrání krávy, a sudrové, když věrně plní své povinnosti, jimiž těší své pány. Každý tedy zkrásní, když projeví své typické vlastnosti. A typickou vlastností brahmany, o které se mluví zde, je schopnost odpouštět.