ततः प्रजा वीक्ष्य पतिं चिरागतं
दिदृक्षयोत्सृष्टगृहाः स्त्रियो नराः ।
आरुह्य हर्म्याण्यरविन्दलोचन
मतृप्तनेत्राः कुसुमैरवाकिरन् ॥३०॥

tataḥ prajā vīkṣya patiḿ cirāgataḿ

didṛkṣayotsṛṣṭa-gṛhāḥ striyo narāḥ

āruhya harmyāṇy aravinda-locanam

atṛpta-netrāḥ kusumair avākiran

tataḥ — poté; prajāḥ — občané; vīkṣya — pohledem; patim — krále; cira- āgatam — který se navrátil po dlouhém čase; didṛkṣayā — dychtící vidět; utsṛṣṭa-gṛhāḥ — opustili svá obydlí; striyaḥ — ženy; narāḥ — muži; āruhya — vystupující na střechy; harmyāṇi — velkých paláců; aravinda-locanam — Pána Rāmacandru, jehož oči připomínající okvětní lístky lotosu; atṛpta- netrāḥ — jejichž oči nebyly zcela nasycené; kusumaiḥ — květy; avākiran — zasypávali Pána.


Text

Potom občané, muži i ženy, velmi dychtiví Pána spatřit, jelikož Ho dlouhou dobu neviděli, opustili své domovy a vystoupili na střechy paláců. Ještě stále se nemohli dosyta vynadívat na obličej Pána Ramacandry s lotosovýma očima a zasypávali Ho květy.

Purport