chāyā — stín; tu — ale; adharma-ūrmiṣu — ve vlnách bezbožnosti, jako je kāma, krodha, lobha a moha; yaiḥ — jimiž; visargaḥ — mnoho různých stvoření; netra-trayam — tři oči; sattva — dobro; rajaḥ — vášeň; tamāṁsi — a nevědomost; sāṅkhya-ātmanaḥ — původ veškeré védské literatury; śāstra — písma; kṛtaḥ — vytvořená; tava — tebou; īkṣā — pouhým pohledem; chandaḥ-mayaḥ — plné védských veršů; deva — ó pane; ṛṣiḥ — všechny védské texty; purāṇaḥ — a Purāṇy, doplňky Véd.

Ó pane, tvůj stín je možno vidět v bezbožnosti, jež vytváří různá bezbožná stvoření. Tři kvality přírody — dobro, vášeň a nevědomost — jsou tvé tři oči. Všechny védské texty, plné veršů, vycházejí z tebe, neboť jejich tvůrci sepsali různá písma poté, co jsi na ně pohlédl svým zrakem.