रूपेण तेषां बलवीर्यमीरयन् ।
उद्दीपयन् देवगणांश्च विष्णु
र्दैवेन नागेन्द्रमबोधरूपः ॥११॥
tathāsurān āviśad āsureṇa
rūpeṇa teṣāḿ bala-vīryam īrayan
uddīpayan deva-gaṇāḿś ca viṣṇur
daivena nāgendram abodha-rūpaḥ
tathā — poté; asurān — do démonů; āviśat — vstoupil; āsureṇa — kvalitou vášně; rūpeṇa — v podobě; teṣām — jejich; bala-vīryam — sílu a energii; īrayan — zvětšující; uddīpayan — podporující; deva-gaṇān — polobohy; ca — také; viṣṇuḥ — Pán Viṣṇu; daivena — projevem dobra; nāga-indram — do krále hadů, Vāsukiho; abodha-rūpaḥ — kvalitou nevědomosti.
Poté Pán Visnu vstoupil jako kvalita vášně do démonů, jako kvalita dobra do polobohů a jako kvalita nevědomosti do Vasukiho, aby je podpořil a zvětšil jejich sílu a energii příslušného druhu.
Každý v tomto hmotném světě je pod vlivem různých kvalit hmotné přírody. Na stloukání horou Mandara se podílely tři různé strany: polobozi, kteří byli pod vlivem kvality dobra, démoni, kteří byli pod vlivem kvality vášně, a had Vasuki, který byl pod vlivem kvality nevědomosti. Jelikož na všechny doléhala únava (na Vasukiho natolik, že až umíral), Pán Visnu do nich vstoupil příslušnou kvalitou, která jim náležela — jako dobro, vášeň a nevědomost — aby je podpořil v dalším stloukání oceánu.
