परिभ्रमन्तं गिरिमङ्ग पृष्ठतः ।
बिभ्रत् तदावर्तनमादिकच्छपो
मेनेऽङ्गकण्डूयनमप्रमेयः ॥१०॥
surāsurendrair bhuja-vīrya-vepitaḿ
paribhramantaḿ girim ańga pṛṣṭhataḥ
bibhrat tad-āvartanam ādi-kacchapo
mene 'ńga-kaṇḍūyanam aprameyaḥ
sura-asura-indraiḥ — vůdci démonů i polobohů; bhuja-vīrya — silou jejich paží; vepitam — hýbající se; paribhramantam — otáčející se; girim — horu; aṅga — ó Mahārāji Parīkṣite; pṛṣṭhataḥ — na Jeho zádech; bibhrat — nesl; tat — té; āvartanam — otáčení; ādi-kacchapaḥ — jako nejvyšší původní želva; mene — považoval; aṅga-kaṇḍūyanam — za příjemné škrábání těla; aprameyaḥ — Neomezený.
Ó králi, když polobozi a démoni silou svých paží točili horou Mandara na zádech neobyčejné želvy, Pán to přivítal jako poškrábání, které Mu dělalo dobře.
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je vždy neomezený. I když v želvím těle držel na zádech Mandara-parvatu, největší z hor, necítil se nijak špatně. Naopak — cítil svědění, a proto Mu otáčení hory bylo velmi příjemné.
