namas tubhyam anantāya
durvitarkyātma-karmaṇe
nirguṇāya guṇeśāya
sattva-sthāya ca sāmpratam
namaḥ — všechny poklony; tubhyam — Tobě, můj Pane; anantāya — jenž jsi věčný, transcendentální vůči třem fázím času (minulosti, přítomnosti a budoucnosti); durvitarkya-ātma-karmaṇe — Tobě, který konáš nepochopitelné činnosti; nirguṇāya — které jsou všechny transcendentální, prosté nedokonalosti hmotných kvalit; guṇa-īśāya — Tobě, který ovládáš tři kvality hmotné přírody; sattva-sthāya — který upřednostňuješ hmotnou kvalitu dobra; ca — také; sāmpratam — v současnosti.
Nejvyšší Osobnost Božství ovládá hmotné činnosti, projevené prostřednictvím tří kvalit hmotné přírody. V Bhagavad-gitě je uvedeno: nirgunam guna-bhoktr ca — Nejvyšší Osobnost Božství je vždy transcendentální vůči hmotným kvalitám (sattva-guně, rajo-guně a tamo-guně), ale zároveň je jejich vládcem. Pro ovládání těchto tří kvalit se Pán projevuje ve třech podobách — jako Brahma, Visnu a Mahesvara. Osobně se ujímá sattva-guny jako Pán Visnu, rajo-gunu svěřuje Pánu Brahmovi a tamo- gunu Pánu Sivovi. Z konečného hlediska je to však On sám, kdo vládne všem třem gunám. Pán Brahma Mu vyjádřil své uznání a řekl, že když se nyní Pán Visnu ujal činností kvality dobra, polobozi mají velkou naději, že se jejich touhy splní. Polobohy sužovali démoni, posedlí tamo-gunou. Jelikož však nastal čas sattva-guny — jak Pán Brahma uvedl již dříve — polobozi mohli přirozeně očekávat splnění svých tužeb. Polobozi sice mají pokročilé poznání, ale úplné poznání Nejvyšší Osobnosti Božství nemohli mít. Proto je zde Pán osloven slovem anantaya. Přestože Pán Brahma zná minulost, současnost a budoucnost, není schopen pojmout neomezené poznání o Nejvyšší Osobnosti Božství.
Tímto způsobem končí Bhaktivedantovy výklady k páté kapitole osmého zpěvu Srimad-Bhagavatamu, nazvané “Polobozi žádají Pána o ochranu”.