Je řečeno, že když Pán Brahma a ostatní polobozi jdou navštívit Nejvyšší Osobnost Božství na Svetadvip, nemohou Pána přímo vidět, ale On slyší jejich modlitby a podnikne potřebné kroky. To jsme viděli na mnoha příkladech. Slovo sruta-purvaya je významné. Zkušenost získáváme buď tím, že něco přímo vidíme, nebo že o tom slyšíme. Pokud není možné někoho přímo vidět, můžeme o něm slyšet z věrohodných zdrojů. Někdy se lidé ptají, zda jim můžeme ukázat Boha. To je směšné. Člověk nemusí Boha vidět, aby Ho mohl přijmout. Naše smyslové vnímání bude vždy nedokonalé. I kdybychom Boha viděli, není jisté, zda bychom Ho poznali. Když byl Krsna na Zemi, mnoho lidí Ho vidělo, ale nepoznali, že je Nejvyšší Osobností Božství. Avajananti mam mudha manusim tanum asritam. Hlupáci a darebáci nechápali, že Krsna je Nejvyšší Osobnost Božství, přestože Ho viděli na vlastní oči. Nešťastníci Boha nepoznají, ani když Ho osobně vidí. Proto musíme naslouchat o Bohu, o Krsnovi, z autentických védských písem a od těch, kdo védské poznání správně chápou. Přestože Brahma Nejvyšší Osobnost Božství neviděl, byl přesvědčen, že Pán je na Svetadvipu přítomen. Proto využil možnosti se tam odebrat a přednést Mu modlitby.

Tyto modlitby nebyly nějakými běžnými vymyšlenými modlitbami. Jak je v tomto verši naznačeno slovy daivibhir girbhih, modlitby musí být schválené védskou literaturou. V našem hnutí pro vědomí Krsny nepřijmeme žádnou píseň, kterou neschvalovali nebo nezpívali autorizovaní oddaní. Nemůžeme dovolit, aby se v chrámu zpívaly nějaké světské písně. Zpíváme dvě základní písně: jednou je sri-krsna-caitanya prabhu nityananda sri-advaita gadadhara srivasadi-gaura-bhakta-vrnda. Ta je autorizovaná. Je mnohokrát uvedena v Caitanya-caritamrtě a uznávaná acaryi. Druhou písní je samozřejmě maha-mantra: Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare. Můžeme také zpívat písně Narottama dase Thakura, Bhaktivinoda Thakura a Locana dase Thakura, ale tyto dvě písně — sri-krsna-caitanya a Hare Krsna maha-mantra — stačí k tomu, abychom potěšili Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, i když Ho nevidíme. Vidět Pána není tak důležité, jako si Ho být vědomi na základě věrohodné literatury nebo spolehlivých výroků autorizovaných osob.