V tomto verši jsou velice důležitá slova etac cid-atmakam. Hmotné tělo se sice skládá jen z hmotných prvků, ale jakmile živá bytost procitne a začne uvažovat na úrovni vědomí Krsny, tělo přestává být hmotné a stává se duchovním. Hmotné tělo je určené pro smyslový požitek, zatímco duchovní tělo se věnuje transcendentální láskyplné službě Pánu. O oddaném, který slouží Nejvyššímu Pánu a neustále na Něho myslí, si proto nikdo nemá myslet, že má hmotné tělo. Z toho důvodu písma přikazují: gurusu nara-matih — přestaňte považovat duchovního mistra za obyčejnou lidskou bytost s hmotným tělem. Arcye visnau sila-dhih — každý ví, že Božstvo v chrámu je z kamene, ale považovat Ho za pouhý kámen je přestupek. Myslet si, že tělo duchovního mistra tvoří hmotné složky, je rovněž přestupek. Ateisté si myslí, že oddaní pošetile uctívají kamennou sochu jako Boha a obyčejného člověka jako gurua. Skutečnost je však taková, že díky Krsnově všemohoucnosti je takzvaná kamenná socha Božstva přímo Nejvyšší Osobností Božství a tělo duchovního mistra je přímo duchovní. Čistý oddaný, který se věnuje čisté oddané službě, má být chápán tak, že je na transcendentální úrovni (sa gunan samatityaitan brahma- bhuyaya kalpate). Pokloňme se proto Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, jehož milostí se takzvané hmotné věci stávají duchovními, jsou-li používány k duchovním činnostem.

Omkara (pranava) je symbolické zvukové zastoupení Nejvyšší Osobnosti Božství. Om tat sad iti nirdeso brahmanas tri-vidhah smrtah — tři slova om tat sat bezprostředně vzývají Nejvyšší Osobu. Proto Krsna říká, že On je omkara ve všech védských mantrách (pranavah sarva-vedesu). Na začátku všech védských manter se pronáší omkara, aby se tím poukázalo na Nejvyšší Osobnost Božství. Srimad-Bhagavatam například začíná slovy om namo bhagavate vasudevaya. Nejvyšší Osobnost Božství, Vasudeva, a omkara (pranava) se od sebe neliší. Musíme dbát na to, abychom pochopili, že omkara neznamená nirakara, cosi beztvarého. Tento verš hned na začátku říká: om namo bhagavate. Bhagavan je osoba, a omkara je tedy zastoupením Nejvyšší Osoby. Omkara není neosobní, jak si myslí mayavadští filozofové. To je zde jasně vyjádřeno slovem purusaya. Nejvyšší Pravda, oslovovaná omkarou, je purusa, Nejvyšší Osoba; není neosobní. Jak by mohla ovládat mocné vládce tohoto vesmíru, kdyby nebyla osobou? Pán Visnu, Pán Brahma a Pán Siva jsou nejvyššími vládci vesmíru, ale dokonce i Pán Siva a Pán Brahma se klaní Pánu Visnuovi. Proto je v tomto verši použito slova paresaya, které vyjadřuje, že Nejvyšší Osobnost Božství uctívají vznešení polobozi. Paresaya znamená paramesvara. Brahma a Siva jsou isvarové, mocní vládci, ale Pán Visnu je paramesvara, vládce ze všech nejvyšší.