mādṛk prapanna-paśu-pāśa-vimokṣaṇāya
muktāya bhūri-karuṇāya namo 'layāya
svāḿśena sarva-tanu-bhṛn-manasi pratīta-
pratyag-dṛśe bhagavate bṛhate namas te
mādṛk — jako já; prapanna — odevzdané; paśu — zvíře; pāśa — z pout; vimokṣaṇāya — tomu, jenž vysvobozuje; muktāya — Nejvyššímu, jehož se nedotýká znečištění hmotnou přírodou; bhūri-karuṇāya — který jsi nekonečně milostivý; namaḥ — s úctou se klaním; alayāya — který nikdy nejsi nevšímavý či lhostejný (ohledně mého osvobození); sva-aṁśena — svým částečným zastoupením v podobě Paramātmy; sarva — všech; tanu-bhṛt — živých bytostí vtělených v hmotném světě; manasi — v mysli; pratīta — který jsi uznávaný; pratyak-dṛśe — jako přímý pozorovatel (všech činností); bhagavate — Nejvyšší Osobnosti Božství; bṛhate — který jsi neomezený; namaḥ — s úctou se klaním; te — Tobě.
Srila Visvanatha Cakravarti Thakura objasňuje význam slov brhate namas te jako brhate sri-krsnaya. Nejvyšší Osobností Božství je Krsna. Existují mnohé tattvy, jako například visnu-tattva, jiva-tattva a sakti- tattva, ale visnu-tattva, která je všudypřítomná, je nade vším. Tento aspekt Nejvyšší Osobnosti Božství vysvětluje Pán v Bhagavad-gitě (10.42):
athava bahunaitena
kim jñatena tavarjuna
vistabhyaham idam krtsnam
ekamsena sthito jagat
“K čemu ti však, Arjuno, bude všechno toto podrobné poznání? Jedinou svou částí prostupuji a udržuji celý tento vesmír.” Krsna tedy prohlašuje, že celý hmotný svět udržuje Paramatma, Jeho částečné zastoupení. Pán do každého vesmíru vstupuje v podobě Garbhodakasayi Visnua a poté se expanduje jako Ksirodakasayi Visnu do srdcí všech živých bytostí i do každého atomu. Andantara-stha-paramanu-cayantara-stham. Každý vesmír je plný atomů a Pán je nejen uvnitř vesmíru, ale i uvnitř těchto atomů. V každém atomu je tedy Nejvyšší Pán Visnu přítomný ve svém aspektu Paramatmy, ale všechny visnu-tattvy pocházejí z Krsny, jak je potvrzeno v Bhagavad-gitě (10.2): aham adir hi devanam — Krsna je adi, počátek, všech devů tohoto hmotného světa: Brahmy, Visnua i Mahesvary. Proto je zde popsán slovy bhagavate brhate. Každý je bhagavan — každý má nějaké bohatství — ale Krsna je brhan bhagavan, vlastníkem neomezeného bohatství. Īsvarah paramah krsnah. Krsna je původem všech — aham sarvasya prabhavah. Dokonce i Brahma, Visnu a Mahesvara mají svůj původ v Krsny. Mattah parataram nanyat kiñcid asti dhanañjaya — neexistuje osobnost, která by byla Krsnovi nadřazená. Proto Visvanatha Cakravarti Thakura říká, že bhagavate brhate znamená “Sri Krsnovi”.
V tomto hmotném světě každý podléhá tělesnému pojetí života, a proto je každý pasu neboli zvíře.
yasyatma-buddhih kunape tri-dhatuke
sva-dhih kalatradisu bhauma ijya-dhih
yat tirtha-buddhih salile na karhicij
janesv abhijñesu sa eva go-kharah
“Člověk, který považuje toto tělo složené ze tří prvků za vlastní já, který pokládá vedlejší produkty těla za své příbuzné a svou rodnou zemi za hodnou uctívání a který chodí na poutní místa pouze proto, aby se tam vykoupal, místo toho, aby se setkal s osobami, které mají transcendentální poznání, je jako kráva nebo osel.” (Bhag. 10.84.13) Prakticky každý je tedy zvíře (pasu), které ohrožuje krokodýl hmotné existence. Nejen král slonů, ale každý z nás je obětí útoku krokodýla a trpí jeho následky.
Jedině Krsna nás může vysvobodit z této hmotné existence. Ve skutečnosti se nás neustále snaží vysvobodit. Īsvarah sarva-bhutanam hrd-dese 'rjuna tisthati — je v našich srdcích a není vůbec nevšímavý. Jeho jediný záměr je vysvobodit nás z hmotného života. Není pravda, že si nás začne všímat až tehdy, když se k Němu modlíme. Snaží se nás vysvobodit neustále, i bez našich modliteb. Nikdy není líný co se týče našeho vysvobození. Proto je zde řečeno: bhuri-karunaya namo 'layaya. Taková je bezpříčinná milost Nejvyššího Pána — stále se nás snaží přivést zpátky domů, zpátky k Bohu. Bůh je osvobozený a snaží se osvobodit i nás, ale my přes Jeho neustálou snahu odmítáme přijmout Jeho pokyny (sarva-dharman parityajya mam ekam saranam vraja). On se však pro to nehněvá. Proto je bhuri-karunaya, nekonečně milostivý, když se nás snaží vysvobodit z tohoto strastiplného hmotného života a přivést nás zpátky domů, zpátky k Bohu.