V Bhagavad-gitě (13.3) Pán říká: ksetra-jñam capi mam viddhi sarva-ksetresu bharata — “Ó potomku Bharaty, věz, že Já jsem také znalcem, a to ve všech tělech.” Každý z nás si myslí “jsem toto tělo” nebo “toto tělo je moje”, ale pravda je jiná. Svá těla dostáváme od svrchovaného vlastníka. Živá bytost, která je také ksetra-jña neboli znalec těla, není jeho jediným vlastníkem — skutečným vlastníkem těla je Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, svrchovaný ksetra-jña. My si například můžeme pronajmout nějaký dům a bydlet v něm, ale skutečným majitelem domu je pan domácí. Může nám být přidělen určitý druh těla jako prostředek, se kterým si můžeme užívat hmotného světa, ale jeho skutečným vlastníkem je Nejvyšší Osobnost Božství. Pán je nazván sarvadhyaksa, protože v hmotném světě se vše děje pod Jeho dohledem. To sám potvrzuje v Bhagavad- gitě (9.10): mayadhyaksena prakrtih suyate sa-caracaram — “Tato hmotná příroda, která jedná pod Mým vedením, ó synu Kunti, vydává všechny pohyblivé a nehybné bytosti.” Z prakrti neboli hmotné přírody pocházejí nejrůznější živé bytosti, jako jsou vodní živočichové, rostliny, stromy, hmyz, ptáci, zvířata, lidské bytosti a polobozi. Prakrti je matka a Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je otec (aham bija-pradah pita).

Prakrti nám může dát hmotná těla, ale my, duše, jsme nedílnými částmi Nejvyšší Osobnosti Božství. To potvrzuje Bhagavad-gita (15.7): mamaivamso jiva-loke jiva-bhutah sanatanah. Živá bytost, nedílná část Boha, není výtvorem tohoto hmotného světa. Proto je o Pánu v tomto verši řečeno, že je atma-mula, původní zdroj všeho. On je původním semenem veškeré existence (bijam mam sarva-bhutanam). V Bhagavad-gitě (14.4) Pán říká:

sarva-yonisu kaunteya
murtayah sambhavanti yah
tasam brahma mahad yonir
aham bija-pradah pita

“Ó synu Kunti, existence všech druhů života je umožněna jejich zrozením v této hmotné přírodě a Já jsem otec dávající símě.” Rostliny, stromy, hmyz, vodní živočichové, polobozi, zvířata, ptáci a všechny ostatní živé bytosti jsou synové Nejvyššího Pána, Jeho nedílné časti, ale potýkají se s mentalitami různého druhu, a proto dostávají různé druhy těl (manah- sasthanindriyani prakrti-sthani karsati). Tak se stávají syny prakrti neboli hmotné přírody, kterou Nejvyšší Osobnost Božství oplodňuje. Každá živá bytost v tomto hmotném světě zápasí o přežití, a jedinou záchranou z koloběhu rození a umírání v evolučním cyklu je zcela se odevzdat. Toto odevzdání je zde vyjádřeno slovem namah — “S úctou se Ti klaním.”