toyaiḥ — vodou potřebnou k omytí lotosových nohou a ke koupeli; samarhaṇaiḥ — prostředky pro uctívání Pána, jako pādya, arghya a další; sragbhiḥ — květinovými girlandami; divya-gandha-anulepanaiḥ — různými mastmi (ze santálu a aguru) na potření těla Pána Vāmanadeva; dhūpaiḥ — vonnými tyčinkami; dīpaiḥ — lampami; surabhibhiḥ — jež všechny pronikavě voněly; lāja — smaženou rýží; akṣata — celými obilnými zrny; phala — plody; aṅkuraiḥ — kořeny a výhonky; stavanaiḥ — modlitbami; jaya- śabdaiḥ — voláním “jaya, jaya!”; ca — také; tat-vīrya-mahimā-aṅkitaiḥ — jež vyjadřovalo slávu Pánových činů; nṛtya-vāditra-gītaiḥ ca — tancem, hrou na různé hudební nástroje a zpěvem; śaṅkha — troubením na lastury; dundubhi — bubnováním na kotle; niḥsvanaiḥ — zvukovými vibracemi.

Uctívali Pána tím, že Mu obětovali voňavé květy, vodu padya a arghya, santálovou mast a balzám aguru, vonné tyčinky, lampičky, praženou rýži, celá obilná zrna, plody, kořeny a výhonky. Přitom pronášeli modlitby oslavující Pánovy činnosti a volali “Jaya! Jaya!” Rovněž tančili, hráli na hudební nástroje, zpívali, troubili na lastury a bubnovali na kotle, a tak Pána uctívali.