dhātuḥ kamaṇḍalu-jalaḿ tad urukramasya
pādāvanejana-pavitratayā narendra
svardhuny abhūn nabhasi sā patatī nimārṣṭi
loka-trayaḿ bhagavato viśadeva kīrtiḥ
dhātuḥ — Pána Brahmy; kamaṇḍalu-jalam — voda z kamaṇḍalu; tat — ta; urukramasya — Pána Viṣṇua; pāda-avanejana-pavitratayā — neboť omyla lotosové nohy Pána Viṣṇua, a díky tomu byla transcendentálně čistá; nara-indra — ó králi; svardhunī — nebeská řeka jménem Svardhunī; abhūt — stala se; nabhasi — v meziplanetárním prostoru; sā — ta voda; patatī — stékající; nimārṣṭi — očišťující; loka-trayam — tři světy; bhagavataḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; viśadā — tak očištěná; iva — jako; kīrtiḥ — sláva či úžasné činy.
Tento verš prozrazuje, že Ganga vznikla, když voda z Brahmovy kamandalu omyla lotosové nohy Pána Vamanadeva. V pátém zpěvu je však řečeno, že Ganga vznikla tím, jak Vamanadevova levá noha prorazila obal vesmíru, a tak do něho vnikla transcendentální voda Příčinného oceánu. Na jiném místě je také uvedeno, že se Pán Narayana zjevil jako voda Gangy. Z toho plyne, že voda Gangy je kombinací tří transcendentálních vod, a díky tomu dokáže očišťovat tři světy. Tento popis uvedl Srila Visvanatha Cakravarti Thakura.