बलिं भृगूणामुपकल्पितैस्ततः ।
जगाम तत्राखिलसारसंभृतो
भारेण गां सन्नमयन्पदे पदे ॥२०॥
śrutvāśvamedhair yajamānam ūrjitaḿ
baliḿ bhṛgūṇām upakalpitais tataḥ
jagāma tatrākhila-sāra-sambhṛto
bhāreṇa gāḿ sannamayan pade pade
śrutvā — když uslyšel; aśvamedhaiḥ — oběťmi aśvamedha; yajamānam — konatel; ūrjitam — proslavený; balim — Bali Mahārāja; bhṛgūṇām — pod vedením brāhmaṇů narozených v Bhṛguovské dynastii; upakalpitaiḥ — prováděné; tataḥ — z onoho místa; jagāma — vydal se; tatra — tam; akhila- sāra-sambhṛtaḥ — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, podstata všeho stvoření; bhāreṇa — tíhou; gām — Zemi; sannamayan — stlačující; pade pade — na každém kroku.
Když se Pán doslechl, že Bali Maharaja koná pod záštitou brahmanů z Bhrguovské dynastie oběti asvamedha, vydal se tam projevit Balimu svou milost. Nejvyšší Pán, který je úplný ve všech ohledech, svou tíhou každým krokem stlačoval Zemi.
Nejvyšší Osobnost Božství je akhila-sara-sambhrta — je vlastníkem všeho podstatného v tomto hmotném světě. I když se tedy Pán vydal za Bali Maharajem o něco požádat, je vždy úplný a nemusí nikoho o nic prosit. Je tak mocný, že ve své plné síle každým krokem stlačoval povrch Země.
