ब्रह्मचार्यथ तद्रात्र्यां श्वो भूते प्रथमेऽहनि ॥४४॥
स्नातः शुचिर्यथोक्तेन विधिना सुसमाहितः ।
पयसा स्नापयित्वार्चेद् यावद्व्रतसमापनम् ॥४५॥
bhuñjīta tair anujñātaḥ
seṣṭaḥ śeṣaḿ sabhājitaiḥ
brahmacāry atha tad-rātryāḿ
śvo bhūte prathame 'hani
snātaḥ śucir yathoktena
vidhinā susamāhitaḥ
payasā snāpayitvārced
yāvad vrata-samāpanam
bhuñjÄ«ta — aÅ¥ pÅ™ijme prasÄdam; taiḥ — brÄhmaṇů; anujñÄtaḥ — se svolenÃm; sa-iá¹£á¹aḥ — s přáteli a pÅ™Ãbuznými; Å›eá¹£am — zbytky; sabhÄjitaiḥ — náležitÄ› uctÄ›ných; brahmacÄrÄ« — dodržovánà celibátu; atha — samozÅ™ejmÄ›; tat- rÄtryÄm — v noci; Å›vaḥ bhÅ«te — za úsvitu; prathame ahani — prvnÃho dne; snÄtaḥ — koupel; Å›uciḥ — oÄiÅ¡Å¥ujÃcà se; yathÄ-uktena — jak bylo popsáno výše; vidhinÄ â€” dodržovánÃm usmÄ›rňujÃcÃch zásad; su-samÄhitaḥ — s bedlivou pozornostÃ; payasÄ â€” mlékem; snÄpayitvÄ â€” když Božstvo vykoupe; arcet — nechÅ¥ uctÃvá; yÄvat — dokud; vrata-samÄpanam — neskonÄà obdobà uctÃvánÃ.
