tavaiva mārīca manaḥ-śarīrajāḥ
prajā imāḥ sattva-rajas-tamo-juṣaḥ
samo bhavāḿs tāsv asurādiṣu prabho
tathāpi bhaktaḿ bhajate maheśvaraḥ
tava — tvoji; eva — vskutku; mārīca — ó synu Marīciho; manaḥ-śarīra-jāḥ — zrození buď z tvého těla, nebo z tvé mysli (všichni démoni a polobozi); prajāḥ — zrození z tebe; imāḥ — oni všichni; sattva-rajaḥ-tamaḥ-juṣaḥ — ovlivnění sattva-guṇou, rajo-guṇou nebo tamo-guṇou; samaḥ — stejně spravedlivý; bhavān — ty; tāsu — vůči každému z nich; asura-ādiṣu — počínaje asury; prabho — ó můj pane; tathā api — přesto; bhaktam — o oddané; bhajate — stará se; mahā-īśvaraḥ — nejvyšší vládce, Nejvyšší Osobnost Božství.
V Bhagavad-gitě (9.29) Pán říká:
samo 'ham sarva-bhutesu
na me dvesyo 'sti na priyah
ye bhajanti tu mam bhaktya
mayi te tesu capy aham
I když je Nejvyšší Pán stejně nakloněný všem, zvláště tíhne k těm, kdo Mu oddaně slouží. Říká: kaunteya pratijanihi na me bhaktah pranasyati—“Milý synu Kunti, vyhlas prosím, že Můj oddaný nikdy nezanikne.” Na jiném místě Krsna prohlašuje:
ye yatha mam prapadyante
tams tathaiva bhajamy aham
mama vartmanuvartante
manusyah partha sarvasah
(Bg. 4.11)
Všichni se svým způsobem snaží potěšit Nejvyšší Osobnost Božství, ale Pán jim dává různá požehnání, jež odpovídají jejich přístupu. Aditi proto naléhala na svého muže se slovy, že i nejvyšší vládce přeje svým oddaným, a Kasyapa by tedy měl projevit přízeň svému oddanému synu Indrovi, který se ocitl v nesnázích.