कृतकृत्यमिवात्मानं मन्यमानो महामनाः ॥३६॥
bubhuje ca śriyaḿ svṛddhāḿ
dvija-devopalambhitām
kṛta-kṛtyam ivātmānaḿ
manyamāno mahāmanāḥ
bubhuje — užíval si; ca — také; śriyam — bohatství; su-ṛddhām — prosperity; dvija — brāhmaṇů; deva — na úrovni polobohů; upalambhitām — získané přízní; kṛta-kṛtyam — spokojený se svým dílem; iva — takto; ātmānam — o sobě; manyamānaḥ — uvažující; mahā-manāḥ — velkomyslný.
Díky přízni brahmanů získal velkomyslný Bali Maharaja velké bohatství a prosperitu a začal si užívat království, považuje se za naprosto spokojeného.
Brahmanové se nazývají dvija-devové a ksatriyové se obvykle nazývají nara-devové. Slovo deva se ve skutečnosti vztahuje na Nejvyšší Osobnost Božství. Brahmanové vedou lidskou společnost ke štěstí plynoucímu z uspokojování Pána Visnua, a ksatriyové neboli nara-devové podle jejich rad udržují zákon a pořádek, aby ostatní lidé — vaisyové a sudrové—mohli správně dodržovat usměrňující zásady. Tak lidé postupně dosahují úrovně vědomí Krsny.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k patnácté kapitole osmého zpěvu Srimad-Bhagavatamu, nazvané “Bali Maharaja dobývá nebeské planety”.
