विदिक्षु दिक्षूर्ध्वमधः समन्ता
दन्तर्बहिर्भगवान् नारसिंहः ।
प्रहापयँललोकभयं स्वनेन
स्वतेजसा ग्रस्तसमस्ततेजाः ॥३४॥

vidikṣu dikṣūrdhvam adhaḥ samantād

antar bahir bhagavān nārasiḿhaḥ

prahāpayan loka-bhayaḿ svanena

sva-tejasā grasta-samasta-tejāḥ

vidikṣu — ve všech zákoutích; dikṣu — na všech stranách (východě, západě, severu a jihu); ūrdhvam — nad; adhaḥ — pod; samantāt — všude; antaḥ — uvnitř; bahiḥ — vně; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; nārasiṁhaḥ — v podobě Nṛsiṁhadeva (napůl lva a napůl člověka); prahāpayan — zcela ničící; loka-bhayam — strach ze zvířat, jedu, zbraní, vody, vzduchu, ohně a tak dále; svanena — Svým řevem nebo Svým jménem vysloveným ústy Jeho oddaného Prahlāda Mahārāje; sva-tejasā — Jeho osobní září; grasta — překryté; samasta — všechny ostatní; tejāḥ — vlivy.


Text

Prahlada Maharaja hlasitě pronášel svaté jméno Pána Nrsimhadeva. Kéž nás Pán Nrsimha, Jenž řve v zájmu Svého oddaného Prahlada Maharaje, chrání před veškerým strachem z nebezpečí jedu, zbraní, vody, ohně, vzduchu a podobně, která na všech stranách nastražili silní vůdci. Kéž Pán překryje jejich vliv Svým vlastním transcendentálním vlivem. Kéž nás Nrsimhadeva chrání ze všech stran a ve všech zákoutích, nahoře, dole, uvnitř i vně.

Purport