यदा नारायणायेति जगाद चतुरक्षरम् ॥८॥
etenaiva hy aghono 'sya
kṛtaḿ syād agha-niṣkṛtam
yadā nārāyaṇāyeti
jagāda catur-akṣaram
etena — tímto (voláním); eva — vskutku; hi — jistě; aghonaḥ — kdo je zatížen hříšnými reakcemi; asya — tohoto (Ajāmila); kṛtam — vykonané; syāt — je; agha — hříchů; niṣkṛtam — úplné odčinění; yadā — když; nārāyaṇa — ó Nārāyaṇe (jméno jeho syna); āya — prosím, pojď sem; iti — takto; jagāda — vyslovil; catuḥ-akṣaram — čtyři slabiky (nā-rā-ya-ṇa).
Visnudutové pokračovali: I v minulosti — při jídle a jiných příležitostech — volal Ajamila na svého syna: “Můj milý Narayane, prosím tě, pojď sem!” Ačkoliv volal jméno svého syna, vyslovoval čtyři slabiky: na-ra-ya-na. Jen tím, že takto pronášel jméno Narayana, dostatečně odčinil hříšné reakce z miliónů životů.
Již dříve, když Ajamila páchal hříšné činnosti pro zaopatření své rodiny, pronášel jméno Narayana bez přestupků. Zpívat svaté jméno Pána za účelem odstranění svých hříšných činností neboli hřešit na síle zpívání svatého jména je přestupek (namno balad yasya hi papa-buddhih). Ale přestože Ajamila hřešil, nikdy nepronášel svaté jméno Narayana proto, aby tyto hříšné činnosti neutralizoval — pouze tak volal na svého syna. Proto bylo jeho volání účinné. Tím, že takto vyslovoval svaté jméno Narayana, již zničil hříšné reakce nahromaděné za mnoho a mnoho let. Na počátku byl čistý, a přestože později napáchal mnoho hříšných činů, nedopustil se jediného přestupku, jelikož nepronášel svaté jméno Narayana pro jejich odstranění. Ten, kdo neustále opakuje svaté jméno Pána bez přestupků, je vždy čistý. V tomto verši je potvrzeno, že Ajamila již byl zbaven hříchů, a jelikož volal jméno Narayana, bez hříchů také zůstal. Nezáleželo na tom, že volal svého syna; svaté jméno působilo samo o sobě.
