अपान्तरतमा व्यासो मार्कण्डेयोऽथ गौतमः ॥१२॥
वसिष्ठो भगवान् रामः कपिलो बादरायणिः ।
दुर्वासा याज्ञवल्क्यश्च जातुकर्णस्तथारुणिः ॥१३॥
रोमशश्च्यवनो दत्त आसुरिः सपतञ्जलिः ।
ऋषिर्वेदशिरा धौम्यो मुनिः पञ्चशिखस्तथा ॥१४॥
हिरण्यनाभः कौशल्यः श्रुतदेव ऋतध्वजः ।
एते परे च सिद्धेशाश्चरन्ति ज्ञानहेतवः ॥१५॥
kumāro nārada ṛbhur
ańgirā devalo 'sitaḥ
apāntaratamā vyāso
mārkaṇḍeyo 'tha gautamaḥ
vasiṣṭho bhagavān rāmaḥ
kapilo bādarāyaṇiḥ
durvāsā yājñavalkyaś ca
jātukarṇas tathāruṇiḥ
romaśaś cyavano datta
āsuriḥ sapatañjaliḥ
ṛṣir veda-śirā dhaumyo
muniḥ pañcaśikhas tathā
hiraṇyanābhaḥ kauśalyaḥ
śrutadeva ṛtadhvajaḥ
ete pare ca siddheśāś
caranti jñāna-hetavaḥ
kumāraḥ — Sanat-kumāra; nāradaḥ — Nārada Muni; ṛbhuḥ — Ṛbhu; aṅgirāḥ — Aṅgirā; devalaḥ — Devala; asitaḥ — Asita; apāntaratamāḥ — Apāntaratamā, dřívější Vyāsadevovo jméno; vyāsaḥ — Vyāsa; mārkaṇḍeyaḥ — Mārkaṇḍeya; atha — jakož i; gautamaḥ — Gautama; vasiṣṭhaḥ — Vasiṣṭha; bhagavān rāmaḥ — Pán Paraśurāma; kapilaḥ — Kapila; bādarāyaṇiḥ — Śukadeva Gosvāmī; durvāsāḥ — Durvāsā; yājñavalkyaḥ — Yājñavalkya; ca — také; jātukarṇaḥ — Jātukarṇa; tathā — jakož i; aruṇiḥ — Aruṇi; romaśaḥ — Romaśa; cyavanaḥ — Cyavana; dattaḥ — Dattātreya; āsuriḥ — Āsuri; sa-patañjaliḥ — s Patañjalim Ṛṣim; ṛṣiḥ — mudrc; veda-śirāḥ — hlava Ved; dhaumyaḥ — Dhaumya; muniḥ — mudrc; pañcaśikhaḥ — Pañcaśikha; tathā — tak také; hiraṇyanābhaḥ — Hiraṇyanābha; kauśalyaḥ — Kauśalya; śrutadevaḥ — Śrutadeva; ṛtadhvajaḥ — Ṛtadhvaja; ete — tito všichni; pare — další; ca — a; siddha-īśāḥ — vládci mystických sil; caranti — putují; jñāna-hetavaḥ — učené osoby, které káží po celém světě.
Ó velké duše, slyšel jsem, že mezi vznešenými a dokonalými osobami, které putují po zemském povrchu s cílem osvítit poznáním lidi zahalené nevědomostí, jsou Sanat-kumara, Narada, Ṛbhu, Aṅgira, Devala, Asita, Apantaratama (Vyasadeva), Markandeya, Gautama, Vasistha, Bhagavan Parasurama, Kapila, Sukadeva, Durvasa, Yajñavalkya, Jatukarna a Aruni. Dalšími jsou Romasa, Cyavana, Dattatreya, Āsuri, Patañjali, velký mudrc Dhaumya, který je jako hlava Ved, mudrc Pañcasikha, Hiranyanabha, Kausalya, Srutadeva a Ṛtadhvaja. Jistě mezi ně patříte i vy.
Velice významné je slovo jñana-hetavah. Velké osobnosti—jako například ty, které jsou zde jmenovány — neputují po zemském povrchu proto, aby sváděly veřejnost, ale aby rozdávaly skutečné poznání. Bez tohoto poznání je lidský život promarněný. Lidská podoba je určena pro realizaci našeho vztahu s Krsnou, Bohem. Ten, kdo toto poznání postrádá, je řazen mezi zvířata. Pán Sám říká v Bhagavad-gitě (7.15):
na mam duskrtino mudhah
prapadyante naradhamah
mayayapahrta-jñana
asuram bhavam asritah
“Ti ničemové, kteří jsou zcela hloupí, kteří jsou nejnižší z lidí, jež o poznání připravila iluze a kteří přijímají ateistickou povahu démonů, se Mi neodevzdávají.”
Nevědomost znamená tělesné pojetí života (yasyatma-buddhih kunape tri-dhatuke ... sa eva go-kharah). Prakticky každý ve vesmíru — a zvláště na této planetě, Bhurloce — si myslí, že tělo a duše nemají oddělenou existenci a že seberealizace tedy není zapotřebí. To však není pravda. Všichni zde uvedení brahmanové, kteří jsou zároveň oddaní, proto cestují po celém světě, aby v srdcích takových pošetilých materialistů probouzeli vědomí Krsny.
Popis acaryů uvedených v těchto verších je dán v Mahabharatě. Rovněž důležité je slovo pañcasikha. Tak se nazývá ten, kdo je osvobozen od pojetí annamaya, pranamaya, manomaya, vijñanamaya a anandamaya a kdo si je plně vědom subtilních obalů duše. Podle údajů v Mahabharatě (Santa-parva, kapitoly 218-219) se acarya jménem Pañcasikha narodil v rodině Maharaje Janaky, vládce Mithily. Stoupenci saṅkhyové filozofie považují Pañcasikhacaryu za jednoho z nich.
Skutečné poznání se týká živé bytosti sídlící v těle. Živá bytost se však z nevědomosti naneštěstí ztotožňuje s tělem, a proto cítí radost a bolest.
